Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jelikož se na nevykonaný trest zákazu činnosti nebo jeho nevykonaný zbytek a na nově uložený trest zákazu téže činnosti hledí z hlediska výkonu trestů a rozhodování o nich jako na trest jediný (§ 36 tr. zák.), lze dospět k závěru, že bylo-li byť jen ohledně jednoho z těchto trestů vysloveno, že se zbytek trestu, od jehož výkonu bylo dříve podmíněně upuštěno, vykoná (§ 64 odst. 1 tr. zák.), nepřipouští zákon možnost podmíněně upustit od výkonu zbytku všech trestů zákazu činnosti postupně uložených a dosud nevykonaných. Opětovné upuštění od zákazu činnosti je totiž vyloučeno (§ 64 odst. 4 a contrario tr. zák.). Není přitom podstatné, zda v době rozhodování obviněný vykonává ten z postupně uložených trestů zákazu činnosti, u něhož nebylo dříve podmíněně upuštěno od výkonu jeho zbytku (§ 61 odst. 2 tr. zák.).

Dôvodom pre zamietnutie žiadosti o podmienečné upustenie od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti viesť motorové vozidlá (§ 61 odst. 3 Tr. zák.) nemôžu byť skutočnosti, že odsúdený spáchal trestný čin opilstva podla § 201 Tr. zák. v ťažkom stupni opitosti a že pre jeho súčasné zamestnanie nie je nutné vedenie motorových vozidiel.

Žádost o podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nelze zamítnout jen s odkazem na závažný následek činu, hrubé porušení pravidel silničního provozu a nekritický postoj obviněného k trestné činnosti, který se projevoval v řízení o trestném činu, pro který byl trest uložen. Při rozhodování o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel se soud nemůže zabývat zkoumáním tělesné a duševní schopnosti obviněného k řízení motorových vozidel. Rozhodnutí o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu má v takovém případě jen ten význam, že pravomocný rozsudek jímž byl trest zákazu činnosti uložen, již nebrání opětnému získání řidičského oprávnění; toto oprávnění však takovým rozhodnutím soudu není nahrazeno.

Ak súd vyslovil, že sa odsúdený, u ktorého sa podmienečne upustilo od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti osvedčil, platí v zmysle § 64 odst. 2 Tr. zák. zákonná fikcia, že sa uvedený trest vykonal dňom právoplatnosti súdneho rozhodnutia, že sa podmienečne upúšťa od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti, a nie až dňom uplynutia skúšobnej doby. Ak bol obvinený právoplatne odsúdený na trest zákazu činnosti a peňažný trest, nemôže vzhladom na § 70 odst. 2, 3 Tr. zák. rozhodnutie súdu o tom, že sa odsúdený, u ktorého sa podminečne upustilo od výkonu zvyšku trestu zákazu činnosti osvedčil, vyvolať účinok, že sa na páchatela hladí, ako by nebol odsúdený (§ 50 odst. 2 Tr. zák.), pokial tento účinok nenastane i ohladne peňažného trestu, napr. súdnym výrokom o zahladení peňažného trestu na základe žiadosti oprávnenej osoby (§ 69 odst. 1 písm d/ Tr. zák., § 363 Tr. por.).

Podmínky pro podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti podle § 61 odst. 3 tr. zák. nejsou splněny, jestliže odsouzený v době výkonu tohoto trestu uložený zákaz nerespektoval a zakázanou činnost vykonával.

I. Při stanovení poloviny vykonané části trestu zákazu činnosti pro potřebu rozhodnutí o podmíněném upuštění o výkonu zbytku tohoto trestu se postupně uložené a dosud nevykonané tresty zákazu činnosti (za předpokladu, že jde o zákaz téže činnosti) sčítají.

Ustanovení § 4 odst. 1 tr. ř. má na mysli možnost převzetí nabídnuté záruky společenskou organizací v řízení, ve kterém se rozhoduje o vině a trestu. V takovém řízení může soud při projednávání věci v hlavním líčení přijmout nabídnutou záruku jen u činu menší společenské nebezpečnosti. Naproti tomu podle § 6 odst. 1 tr. ř. může společenská organizace nabídnout záruku též v případech odsouzení pachatele pro trestný čin s vyšším stupněm společenské nebezpečnosti. Návrh společenské organizace na podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nutno posuzovat z hlediska § 61 odst. 2 tr. zák. a § 6 odst. 1 tr. ř.