Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. Pokud zákon upravující společenské vztahy, jejichž porušování je postihováno trestním zákonem, zároveň obsahuje údaje vymezující některé znaky skutkové podstaty příslušného trestného činu (např. zákon o střelných zbraních a střelivu takto vymezuje některé znaky ustanovení § 185 tr. zák. o trestném činu nedovoleného ozbrojování), vztahuje se ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. o časové působnosti trestních zákonů i na působnost tohoto zákona. 

II. Plynovka [ § 3 písm. i), § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu] není od l. 3. 1996, kdy nabyl účinnosti tento zákon, střelnou zbraní, k jejímuž vyrobení, opatření a přechovávání je třeba povolení ve smyslu § 185 tr. zák.

Ustanovení 16 odst. 1 tr. zák o časové působnosti trestních zákonů se vztahuje i na působnost zákonů, na které odkazuje trestní zákon v blanketní normě, např. devizových zákonů.

Podle ustanovení § 2 odst. 2 věta druhá zák. č. 119/1990 Sb. stanoví soud, vztahuje-li se rehabilitace podle odstavce 1 citovaného zákonného ustanovení jen na některý z trestných činů, za něž byl uložen úhrnný nebo souhrnný trest, podle vzájemného poměru závažnosti přiměřený trest za trestné činy (zločiny) rehabilitací nedotčené.Při stanovení přiměřeného trestu je nutno vycházet z předpisů trestního práva účinných v době původního rozhodování (ex tunc) k ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. se nepřihlíží. Základním hlediskem přitom však je vzájemný poměr závažnosti rehabilitovaného a nerehabilitovaného trestného činu. Druhem trestu ani jeho rozpětím v příslušném předpisu proto není soud vždy vázán.

K výkladu ustanovení § 16 odst. 1 věta za středníkem tr. zák. o použití pozdějšího, pro pachatele příznivějšího zákona v případě trestného činu vraždy spáchaného před účinností zákona č. 175/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje trestní zákon. Podle § 16 odst. 1 tr. zák. se trestnost činu posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy, jestliže to je pro pachatele příznivější. Použití nového práva je však třeba posuzovat jako celek, aby konečný výsledek byl pro pachatele příznivější. Nutné je hodnotit starý a nový zákon jak z hlediska ustanovení zvláštní části, tak i se zřetelem k ustanovení obecné části trestního zákona. Při posouzení otázky, jaký zákon použít, nemůže tedy jít jen o srovnání trestních sankcí starého a nového zákona. Přitom je rozhodný výsledek srovnání trestů, které by byly při použití zákonů jako celků pachateli za konkrétních posuzovaných okolností uloženy. Otázku aplikace ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. je nPubl.řešit i za situace, kdy výrok o vině, o níž bylo rozhodnuto podle trestního zákona účinného před 1. 7. 1990, je pravomocný a v novém rozhodnutí po tomto datu je ukládán pouze trest, neboť podle citovaného zákonného ustanovení je třeba rozumět trestností činu nejen možnost pachatele uznat vinným, ale i uložit mu přiměřený trest.

Zhodnotenie praxe súdov pri výklade a aplikácií noviel trestných predpisov z r. 1973 a zák. č. 44/1973 Zb. o ochrannom dohľade.

I. Ak odsudzuje súd obzvlášť nebezpečného recidivistu na nepodmienečný trest odňatia slobody, musí mu uložiť ochranný dohlad podla § 4 odst. 1 zák. č. 44/1973 Zb. aj vtedy, keď ho odsudzuje za trestný čin spáchaný pred 1. júlom 1973. Za podmienok § 4 odst. 2 cit. zák. môže súd uložiť ochranný dohlad i vtedy, keď ide o úmyselný trestný čin alebo úmyselný prečin spáchaný pred 1. júlom 1973.

I. K časové působnosti zákona č. 150/1969 Sb. o přečinech. Jednání, k němuž došlo v době před 1. 1. 1970, lze posoudit jako přečin jen za podmínek, že by takové jednání podle jiné právní normy v té době účinné zakládalo trestný čin podle trestního zákona, nebo provinění anebo přestupek podle zák. č. 58/1965 Sb.