Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ak československé orgány prevezmú od orgánov cudzieho štátu trestné stíhanie československého občana pre trestný čin spáchaný v cudzine, posudzuje sa trestnosť tohto činu podla československého zákona (§ 18 Tr. zák.). Ak však zavinenie obvineného spočíva v porušení pravidiel cestnej premávky, nemožno na vec aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území ČSSR, ale treba aplikovať pravidlá cestnej premávky platné na území toho štátu, kde bol spáchaný trestný čin. Ak vypovedá pred súdom ako svedok osoba, ktorá neovláda český alebo slovenský jazyk, musí súd pribrať tlmočníka aj vtedy, keď predseda senátu ovláda jazyk, v ktorom svedok vypovedá.

I. K časové působnosti zákona č. 150/1969 Sb. o přečinech. Jednání, k němuž došlo v době před 1. 1. 1970, lze posoudit jako přečin jen za podmínek, že by takové jednání podle jiné právní normy v té době účinné zakládalo trestný čin podle trestního zákona, nebo provinění anebo přestupek podle zák. č. 58/1965 Sb.

K výkladu ustanovenia § 16 odst. 1 tr. zák. Vystavenie falošného dokladu o predisponovaní tovaru z jednej predajne do druhej za účelom zakrytia jestvujúceho manka je treba posudzovať z hladiska trestného činu poškodzovania majetku v socialistickom vlastníctve podla § 136 odst. 1 písm. b) tr. zák.

Pokud soud rozhoduje za účinnosti nového trestního zákona, je jeho povinností především zkoumat na základě ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák., zda není použití nového trestního zákona pro obžalovaného příznivější, popřípadě, zda je žalovaný skutek trestným činem i podle nového trestního zákona. Jednání svědčící o neodpovědném postoji k majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 tr. zák. musí být alespoň tak závažné a společensky nebezpečné jako porušení důležité povinnosti uložené podle zákona. Neodpovědný postoj pachatele může vyplývat z jednání opětovného, nebo pokračujícího, nebo také z jednání jednotlivého, které však musí být tak nedbalé, aby tento postoj byl z něho zřejmý. Při tom je nutno přihlížet i k tomu, jaký celkový postoj projevuje pachatel k majetku v socialistickém vlastnictví, a to zvláště při plnění každodenních pracovních úkolů.

Ustanovenie § 3 odst. 4 tr. zák. vyžaduje hodnotiť konkrétny stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť. Takéto hodnotenie má podstatný význam. Uvedené ustanovenie treba považovať (§ 16 odst. 1 tr. zák.) za jedno z určujúcich hladísk, keď v novom zákone sa stáva zásadným určovatelom pre posúdenie trestnosti. Na rozdiel od ustanovenie § 116 tr. zák. 1950, kedy k naplneniu znakov tohto trest. činu postačovalo použitie hrozby násilia, vyžaduje nový tr. zákon k naplneniu znakov trestného činu násilia proti skupine obyvatelov a proti jednotlivcovi, (§ 197 písm. b) tr. zák.)aby došlo k vyhrožovaniu usmrtením, ublížením na zdraví alebo spôsobením škody velkého rozsahu zo strany páchatela s predom uváženým zámerom. Po zrušení rozsudku súdu prvého stupňa a vrátení veci tomuto súdu na nové prejednanie a rozhodnutie musí sa konať vždy hlavné pojednávanie znova. Nemožno preto v takom prípade nahražovať výsluch obžalovaného púhym oboznámením obsahu zápisnice o predošlom hlavnom pojednávaní.

Při postupu podle § 16 odst. 1 tr. zák. mají orgány činné v trestním řízení povinnost zkoumat, zda správně zjištěný čin obviněného je trestný podle ustanovení nového - nyní účinného trestního zákona. Trestný čin neoznámení trestného činu podle § 165 tr. zák. z r. 1950 nelze mechanicky srovnávat s týmž trestným činem podle § 168 nového trestního zákona, neboť zákonné znaky těchto trestných činů nejsou zcela totožné. Na rozdíl od trestného činu neoznámení trestného činu podle § 165 tr. zák. z r. 1950 se oznamovací povinnost vztahuje pouze na již spáchané trestné činy, kdežto vědomost o chystané trestné činnosti a její neoznámení je nyní podřazeno pod ustanovení § 167 nového tr. zák. K naplnění zákonných znaků neoznámení trestného činu podle § 168 tr. zák. není třeba, aby pachatel sám věděl přesně po stránce právní kvalifikace, o jaká trestný čin jde. Stačí, když zná skutkové okolnosti, které zakládají znaky některého trestného činu (§ 167 tr. zák.).

Hmotně odpovědný pracovník, který z nedbalosti neprovádí kontrolu výdejek materiálu ze skladu a jeho spotřeby nebo jinak se nestará o to, aby mohl zabránit úniku materiálu, a způsobí tím škodu převyšující 5000,- Kčs, dopouští se trestného činu poškozování majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137 tr. zák. Rovněž ten, kdo nepodepsal hmotnou odpovědnost, ovšem svým jednáním, tj. tím, že disponuje s uskladněným materiálem je spoluodpovědný za stav materiálových zásob a je tedy jeho povinností také řádně provádět kontrolu mezi výdejem a spotřebou, dopouští se jednání, svědčící o neodpovědném postoji k majetku v socialistickém vlastnictví, tedy trestného činu podle § 137 tr. zák.