Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ustanovení § 83 odst. 1 tr. zák. nesměřuje pouze proti takovým formám fašismu, nacismu a podobných hnutí, pro která byla v minulosti typická rasová nesnášenlivost vůči židům. Mezi hnutí, jež má na mysli uvedené ustanovení, patří i jakékoliv projevy revanšismu příslušníků národů poražených v druhé světové válce, zejména odsunutých sudetských Němců. Vzhledem k ustanovení § 75 odst. 4 tr. zák. nelze bez dalšího považovat za důvod k použití vyšší trestní sazby již to, že např. čin byl spáchán tiskem, nýbrž nutno v každém jednotlivém případě zkoumat, zda použití tisku bylo okolností, která s trestným činem zpravidla spojena nebývá a která pro svou důležitost zvyšuje nebezpečnost činu, nebo pachatele pro společnost. Jednání obžalovaného, který se zásadně vyhýbá řádnému pracovnímu poměru a opatřuje si příjmy převážně tím, že různými úsluhami i úskoky získává z ciziny balíčky, které pak rozprodává, je typickým případem trestného činu příživnictví podle § 188a ) tr. zák.

Pokud byla trestná činnost v celém rozsahu dostatečně prokázána výpověďmi slyšených svědků a spoluobžalovaných, je splněn základní předpoklad, aby další svědci vzhledem k menší závažnosti prokazovaných skutečností nebyli při hlavním líčení osobně slyšeni, avšak jen tehdy, je-li splněna další podmínka uvedená v § 227 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř. 

Nepřiměřenými obtížemi spojenými s osobní přítomností svědka ve smyslu § 227 odst. 1 písm. b) tr. ř. nutno rozumět nejen obtíže ležící mimo svědkovu osobu, ale i obtíže spočívající v jeho osobě (tedy např. vzdálenost svědkova bydliště od sídla soudu, naléhavé zaneprázdnění služební, pracovní nebo jiné, nemoc, tělesná vada apod.).

Při právním posouzení více útoků (skutků), spáchaných kulakem ke škodě JZD, nutno přihlížet v zájmu třídního rozboru věci k závažnosti jednání v celé jeho souvislosti.

Dopustil-li se obžalovaný kulak při svém zcela negativním poměru k JZD od doby, kdy do družstva vstoupil, celé řady skutků zakládajících úmyslné trestné činy, které směřovaly přímo k poškození družstva, vyplývá pak při třídním pohledu na souzenou věc v celé její souvislosti, že obžalovaný kulak z nepřátelství k lidově demokratickému řádu se dopustil jednání v úmyslu ztěžovat plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství v úseku združstevněné zemědělské výroby.

Právnímu posouzení zjištěného skutku obžalovaného kulaka z hlediska trestného činu sabotáže podle § 85 odst. 1 písm. a) tr. zák. nebrání skutečnost, že obžaloba neuvádí, že se obžalovaný dopustil ke škodě JZD jednání, objektivně vykazujícího znaky sabotáže, z nepřátelství k lidově demokratickému řádu, neboť zjištění tohoto motivu nemění nic na totožnosti zažalovaného skutku, při jehož právním posouzení není soud - jak plyne z ustanovení § 239 tr. ř. - vázán obžalobou.