Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Vzhledem k tomu, že zákonodárce stanovením znaků skutkových podstat jednotlivých trestných činů vyjádřil i jejich tzv. typovou nebezpečnost, je vyloučeno obecně stanovit podmínky, za nichž skutky, které jinak naplňují znaky některé skutkové podstaty, dosahují zákonem ( § 3 odst. 2 tr. zák.) požadovaného stupně nebezpečnosti pro společnost. Šlo by vlastně o nepřípustné rozšiřování znaků skutkové podstaty, které musejí být k trestnosti činu naplněny. 

Proto u skutkové podstaty trestného činu neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 2 tr. zák. nelze dovodit, že k trestnosti činu z hlediska materiální podmínky je nutné, aby pachatel jednal za okolností na straně poškozeného, které činí omezování užívacího práva pro něho nějakým způsobem citelnějším (např. nemá kde přespávat).

II. U trestného činu krádeže podle § 247 odst. 1 písm. b) až e) tr. zák. není výše způsobené škody jeho zákonným znakem. To však neznamená, že hodnota pachatelem odcizené věci je zcela bezvýznamná pro posouzení trestnosti takového činu. Při zjištění zanedbatelné hodnoty odcizené věci a při současné neexistenci jiných okolností zvyšujících stupeň nebezpečnosti činu pro společnost lze učinit závěr, že není splněna materiální podmínka trestnosti činu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 tr. zák.

Při úvahách o tom, zda obviněný naplnil materiální znak trestného činu, tedy zda v jeho případě čin dosahoval vyššího stupně nebezpečnosti pro společnost, než je stupeň nepatrný, popř. malý (§ 3 odst. 2, § 75 tr. zák.), je nutno vycházet ze skutečnosti, že již stanovením formálních znaků určité skutkové podstaty zákon předpokládá, že při jejich naplnění v běžně se vyskytujících případech bude stupeň nebezpečnosti činu pro společnost zpravidla vyšší než nepatrný, popř. malý. Citovaná ustanovení se proto uplatní jen tehdy, když stupeň nebezpečnosti pro společnost v konkrétním případě, přestože byly naplněny formální znaky určité skutkové podstaty, nedosáhne stupně odpovídajícího dolní hranici typové nebezpečnosti činu pro společnost, když tedy nebude odpovídat ani nejlehčím běžně se vyskytujícím případům trestného činu této skutkové podstaty.

Prepustenie vojaka na trvalú dovolenku na základe jeho písomného prehlásenia o odmietnutí výkonu vojenskej činnej služby z dôvodu náboženského vyznania alebo morálneho presvedčenia podla § 2 ods. 1 zák. č. 73/1990 Zb. o civilnej službe nie je zmenou situácie podla § 65 Tr. zák.

II. jestliže při vzniku následku uvedeného v § 130 tr. zák. spolupůsobilo jednání (opomenutí) několika osob, je nutno se zabývat všemi těmito jednáními a vymezit jejich důležitost pro vznik následku.

Odstránenie veci, ktorá patrí majetku zaistenému prokurátorom podla § 47 1 Tr. por., pred zrušením zaistenia možno po formálnej stránke posudzovať ako trestný čin marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 171 odst. 1 písm. a) Tr. zák. Pri posudzovaní materiálnej podmienky tohoto trestného činu (§ 3 odst. 2 Tr. zák.) treba brať do úvahy, či v čase odstránenia uvedenej veci neboli už dané zákonné dôvody na zrušenie tohto zaistenia (§ 48 odst. 1 Tr. por.). Uvedenú otázku treba riešiť ako otázku predbežnú (§ 9 odst. 1 Tr. por.). Ak to tak bolo, spravidla nebude možné uzatvárať, že je splnená aj materiálna stránka uvedeného trestného činu.

II. K výkladu podmínek zániku nebezpečnosti činu pro společnost podle § 65 tr. zák. Skutečnost, že pachatel trestných činů porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle § 124 odst. 1 tr. zák. a zkrácení daně podle § 148 odst. 1 tr. zák. dodatečně zaplatil clo, o které zkrátil stát dovozem zboží bez přihlášení a bez proclení, nemůže být sama o sobě dodatečným důvodem pro zánik nebezpečnosti činu pro společnost podle § 65 tr. zák.