Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při posouzení trestné činnosti v souvislosti s nehodou v dopravě (autohavarie) musí soud se zvláštní pečlivostí uvážit všechny okolnosti případu jednotlivě i v jejich souhrnu (ohledání místa činu, rekonstrukce, znalecký posudek, svědecké výpovědi, odborné schopnosti osob zúčastněných na nehodě apod.).

V případě, kdy již z výsledků dokazování v přípravném řízení je dostatečně prokázáno, že mezi jednáním obžalovaného a nastalým škodlivým následkem není dána příčinná souvislost, a že tudíž obžalovaný se nedopustil zažalovaných trestných činů, ani jiného trestného činu nebo přestupku, jsou dány dostatečné důvody, aby soud při předběžném projednání obžaloby trestní stíhání zastavil. Předběžné projednání obžaloby je i v takovém případě nástrojem vzájemné prověrky práce orgánů činných v trestním řízení a nevyužití této instituce znamená porušení socialistické zákonnosti, která vyžaduje, aby nevinní občané nebyli stavěni před soud.

Jestliže se pachatel v nepříčetnosti přivoděné požitím alkoholických nápojů dopustí více útoků, které by jinak zakládaly více trestných činů, všechny tyto jednotlivé útoky tvoří jeden trestný čin opilství podle § 186 tr. zák.

K výkladu znaku škoda nie nepatrná, v zmysle § 246 ods. 1 tr. zák.

Pokiaľ ide o zisťovanie škody v zmysle znaku "škody nie nepatrnej" ( § 246 tr. zák.), je rozhodnou skutočná škoda, ktorá spočíva nielen v poškodení jednotlivých súčiastok, ale najmä v hodnote práce spojenej s vykonaním opráv podľa ŠMC.

Pre posúdenie viny je nerozhodné, v akej výške uplatnil poškodený podnik nárok na náhradu škody.

Okolnosť, či nehoda vznikla zavinením obžalovaného, alebo v dôsledku technickej poruchy na vozidle, je pre posúdenie viny obžalovaného zásadnej povahy; preto bez vypočutia mechanika, poprípade aj znalcov, nemôže ju súd zpravidla odpovedne vyriešiť.

Za bezdôvodné postavenie pred súd občana je nutné považovať aj to, keď vec vzhľadom na svoju povahu a osobu obžalovaného mala byť prejednaná pred iným, než súdnym orgánom.

Nevrácení věci vypůjčené od podniku soc. sektoru nelze bez dalšího posuzovat jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 tr. zák.

Otázka zavinění je právní otázkou a nikoliv otázkou znaleckou, znalec může svůj posudek podat pouze o otázkách odborných a soud musí pak znalecký posudek hodnotit jako všechny ostatní důkazy podle vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Znalec musí podklady k posudku čerpat především z ohledání a nikoliv jen z výpovědi obžalovaného.

Při hodnocení posudku znalce je nutno dbát důkazů, které naznačují, že posudek znalce a jeho závěry nemusí být správné.

Pro posouzení zavinění obžalovaného je třeba vypořádat se náležitě i s okolnostmi případu, které lze zjistit jinými důkazy než znalcem.

I když svědek nemá znalosti potřebné pro odhad rychlosti auta, musí soud přihlížet k prostému líčení pozorované jízdy (jel jako hrom, zatáčkami projížděl smykem, pálil to pěkně dál) a ne je odbýt tím, že "k této výpovědi není třeba přihlížet".

Pro řádné zajištění důlního provozu vedle předpisů právních, hospodářských, finančních apod., jsou dány i důležité bezpečnostní předpisy, jejich úkolem je zajistit bezpečnou práci horníků a tím přispívat k úspěšnému plnění plánovaných úkolů. Úrazy pracujících nejenom že vyřazují horníky z pracovního procesu a působí jim zdravotní a hmotnou újmu, ale narušují i plnění hospodářských úkolů. Proto význam bezpečnostních předpisů a jejich přísné uplatňování a dodržování je jednou ze základních povinností všech vedoucích pracovníků a každého horníka.

Při zkoumání a posuzování zavinění na důlních nehodách a s tím souvisících pracovních úrazech je nutno vždy vycházet z předpisů, které upravují stav, postup, odpovědnost jednotlivých pracovníků apod. a bezpečný provoz každého pracoviště.

V boji proti úrazovosti musí své místo zaujímat i soud, který musí obzvlášť pečlivě zjišťovat příčiny důlních nehod a úrazů, zkoumat, zda odpovědní činitelé dodržují nové předpisy a postihovat ty, kteří svým lajdáctvím, nedodržováním předpisů, ulehčováním si své práce způsobují a zaviňují úrazy nebo dokonce i smrt pracujících při výkonu jejich povolání.