Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže účastníci v řízení o rozvod manželství navrhli shodně přerušení řízení, nezkoumá soud, zda přerušení řízení se příčí účelu řízení nebo zájmu společnosti. Projev vůle nemůže být účastníkem odvolán a to ani se zřetelem na skutečnosti, jež nastaly po vyhlášení usnesení o přerušení řízení.

Hmotneprávne dôvody neplatnosti, ktoré nedovolujú schválenie zmieru, pretože je v rozpore s právnymi predpismi, alebo záujmom spoločnosti a ktoré by mohli byť uplatnené žalobou o zrušenie uznesenia o schválení zmieru podla § 99 ods. 3 o. s. p.. Ak sa bývalí manželia pri rozdelení majetku tvoriaceho zákonné majetkové spoločenstvo dohodli tak, že sa vzdávajú vlastníckeho práva k domku, ktorý bol ich spoločným majetkom, išlo v podstate o prevod nehnutelnosti na základe daru. Pri prijatí ponúky daru maloleté deti musia byť zastúpené zvláštnym opatrovníkom a takýto právny úkon vyžaduje schválenie opatrovnickým súdom. K zákonným predpokladom platného darovania maloletým, ako i k tomu či zmierom sú riešené medzi účastníkmi sporné otázky tak, aby nedochádzalo k ďalším sporom medzi nimi, je potrebné prihliadnúť pri úvahe súdu o schválení zmieru.

Jestliže nedošlo doplnění telegrafické žaloby ve třídenní lhůtě ve smyslu § 42 odst. 1 o. s. ř., nutno postupovat podle § 43 o. s. ř. tak, jakoby šlo o neúplné podání.

Ze zvláštního procesního postavení národního výboru v řízení zahájeném k jeho návrhu podle ustanovení § 32 o. s. ř. plyne, že národní výbor může zahájit řízení pouze za předpokladu, že by tak mohl učinit svým návrhem nositel hmotného práva. Ježto je vyloučeno, aby zahájil řízení vlastník rodinného domku proti sobě samému návrhem na stanovení povinnosti k vystěhování se z druhého bytu v rodinném domku, nemůže zahájit takové řízení národní výbor návrhem podle ustanovení § 32 o. s. ř. Ustanovení § 184 písm. c) o. z. není použitelné na posuzování užívání dvou bytů v rodinném domku jeho vlastníkem.

Při změně rozsudku podle § 163 odst. 1 o. s. ř. nemůže soud již přezkoumávat správnost původního rozsudku, nýbrž musí se jen zabývat otázkou, zda se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání již přisouzených opětujících se splátek a jak se tato změna projeví při nové úpravě rozsahu nároku na náhradu za ztrátu na budoucím výdělku. Vyhovuje-li soud návrhu na změnu rozsudku podle § 163 odst. 1 o. s. ř., musí ve výroku rozsudku vyjádřit, že jde o změnu původního rozhodnutí, aby nedošlo k tomu, že by existovaly dva tituly pro výkon rozhodnutí. Je tedy třeba ve výroku rozsudku vyjádřit, že povinnost stanovená původním rozhodnutím se mění nebo zrušuje.

Pravomoc soudu není dána k projednání návrhu na vyklizení části bytu, do něhož se žalovaný nastěhoval protiprávně. Soud nemůže schválit smír, jímž se žalovaný zavazuje vyklidit byt pod podmínkou přidělení náhradního bytu, resp. náhradního ubytování, nemá-li národní výbor podle zákona povinnost přidělit náhradní byt nebo poskytnout náhradní ubytování.

K otázce provádění důkazu zkouškou krve.