Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V řízení o povolení obnovy řízení podle § 278 a násl. tr.ř. neplatí revizní princip a soud je proto oprávněn zabývat se jen těmi výroky, u kterých se navrhovatel povolení obnovy domáhá. To znamená, že pouze u těchto výroků soud řeší otázku, zda v návrhu uvedené skutečnosti nebo důkazy byly soudu dříve neznámé a pokud ano, zda jsou tak závažné, že by samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi nebo důkazy již známými mohly odůvodnit jejich změnu.Z toho však zároveň vyplývá, že nelze povolit obnovu řízení u těch výroků přezkoumávaného rozhodnutí, u kterých nejsou uvedené podmínky splněny, i když se navrhovatel také ohledně nich povolení obnovy domáhá.

Jestliže lékař za předstírané přerušení těhotenství přijme úplatu, jde o trestný čin podvodu (§ 250 tr.zák.) a nikoli o trestný čin záležející v nedovoleném zákroku proti životu lidského plodu.

Trestným činem, na nějž se vztahuje pravomoc vojenských soudů podle § 15 odst. 1 tr.ř., je také pokračující trestný čin, jehož útoky byly alespoň zčásti spáchány za trvání poměru, který tuto pravomoc zakládá.Jestliže tedy takový trestný čin vyjde najevo v době, kdy pachatel pravomoci vojenských soudů nepodléhá, a nejde přitom o trestný čin vojenský ani o žádný z trestných činů uvedených v § 14 odst. 3 tr.ř., může vojenský soud věc postoupit příslušnému obecnému soudu nebo u tohoto soudu může přímo podat prokurátor obžalobu; obecný soud pak už věc vojenskému soudu postoupit nemůže ( § 15 odst. 2 tr.ř.).

Skutečnost, že pachatel jednal za podmínek nutné obrany ve smyslu ustanovení § 13 tr.zák., vylučuje trestnost činu již v době jeho spáchání. Soud po takovém závěru tedy nemůže užít zprošťovacího důvodu podle § 226 písm. e) tr.ř. o zániku trestnosti musí obviněného zprostit obžaloby podle § 226 písm. b) tr.ř. proto, že skutek není trestným činem.

Jestliže soud prvního stupně postupoval při hodnocení důkazů důsledně podle § 2 odst. 6 tr.ř., tzn. že je hodnotil podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu a učinil logicky odůvodněná úplná skutková zjištění, nemůže odvolací soud podle § 258 odst. 1 písm. b) tr.ř. napadený rozsudek zrušit jen proto, že sám na základě svého přesvědčení hodnotí tytéž důkazy s jiným v úvahu přicházejícím výsledkem. V takovém případě totiž nelze napadenému rozsudku vytknout žádnou vadu ve smyslu uvedeného ustanovení.

Uplatnění beneficia cohaesionis podle § 14 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci č. 119/1990 Sb. není závislé na tom, zda trestný čin spoluodsouzeného je či není výslovně uveden v § 4 cit. zákona. Uplatnění tohoto ustanovení je však procesně vázáno souvislostí s rozhodnutím v přezkumném řízení podle § 14 odst. 1 zákona o soudní rehabilitaci a nelze se ho účinně dovolávat po pravomocném skončení takového řízení.

Splnomocnenie obhajcu pri jeho zvolení alebo ustanovení, ak nebolo vymedzené inak, zaniká pri skončení trestného stíhania (§ 41 ods. 5 Tr.por.).Pri výklade pojmu