Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

O odůvodněný strach uprchlíka (ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 498/1990 Sb.) jde např. tehdy, kdyby mu hrozilo po návratu do vlasti trestní řízení pro odchod do emigrace nebo internace z tohoto důvodu, majetkové sankce nebo naprostá nemožnost sehnat jakékoli zaměstnání pro jeho náboženské nebo politické přesvědčení, z důvodu národnosti, rasy, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro uskutečněnou emigraci.

Jestliže byl obviněný požádán poškozeným o zaplacení způsobené škody,je povinen podle § 563 občanského zákoníku následujícího dne tento dluh splatit. Ode dne následujícího po tomto dni je v prodlení. V trestním řízení je zpravidla rozhodné, kdy byl obviněný seznámen s výsledky vyšetřování a tak se dozvěděl o uplatněném nároku poškozeného na náhradu škody. Tím ovšem není vyloučeno, že se o uplatněném nároku mohl dovědět jindy, tedy i dříve.

Činnost komerčního právníka, poskytovaná na základě smlouvy,je podnikáním (§ 2 odst.2 písm.c/obch.zák.) a proto k projednání sporu mezi komerčním právníkem a podnikatelem, který je zapsán v obchodním podnikovém rejstříku, je příslušný krajský soud (§ 9 odst.3 písm.a/bod bb/o.s.ř.),jde-li o částku přesahující 50 000 Kč.

Podal-li odvolání proti rozhodnutí o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů jen jeden z účastníků řízení, stíhá jen jeho povinnost k úhradě soudního poplatku z odvolání ve výši 2 % z vypořádaných hodnot.

Ustanovení § 241 odst.1 o.s.ř. o tom, že dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, pokud nemá sám právnické vzdělání, je ustanovením donuccující povahy, jež nepřipouští výjimky. Nedostatek tohoto zastoupení je nedostatkem bránícím v pokračování dovolacího řízení. Jestliže dovolatel přes výzvu a poučení ze strany dovolacího soudu uvedený nedostatek ve stanovené lhůtě neodstraní, bude dovolací řízení usnesením dovolacího soudu zastaveno ve smyslu ustanovení § 243c o.s.ř. a ustanovení § 43 odst.2 a § 104 odst.1 o.s.ř.

Vadná nebo nesprávná skutková zjištění v občanském soudním řízení nejsou sama o sobě dovolacím důvodem ve smyslu ustanovení § 241 odst. 2 o.s.ř., nýbrž jen tehdy, jestliže zakládají některý z důvodů dovolání uvedených v ustanovení § 241 odst. 2 písm. a) až c) o.s.ř. Dovolacím důvodem uvedeným v ustanovení § 241 odst.2 písm. b) o.s.ř. nemohou být vady a omyly při hodnocení důkazů (§ 132 o.s.ř.). Rozhodnutí soudu vychází ze skutkového zjištění, jež nemá v podstatné částí oporu v dokazování (§ 241 odst. 2 písm. c/ o.s.ř.), jestliže soud vzal za zjištěno něco, co ve spise vůbec není, ale také jestliže soud nepokládá za zjištěnou podstatnou skutečnost, která bez dalšího z obsahu spisu naopak vyplývá. Zjištěním, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, se rozumí ovšem jen takové zjištění, které je pro rozhodnutí soudu právně významné.

V občanském soudním řízení, probíhajícím podle ustanovení části třetí nebo i části páté občanského soudního řádu, nemůže soud řešit otázku rozporu obecně závazného právního předpisu se zákonem. Může tu však v případě takového rozporu postupovat podle ustanovení § 109 odst. 1 písm.b), věta druhá,o.s.ř.