Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Stížnost prokurátora proti rozhodnutí a propuštění obviněného z vazby na základě rozhodnutí o přijetí peněžité záruky podle § 73a odst.l tr.ř.má odkladný účinek (§ 74 odst.2 tr.ř.).

K výkladu pojmu vloupání uvedeného v § 89 odst. 17 tr.zák. Drátěný plot o výšce 185 cm uzavírající určitý prostor je jistící překážkou ve smyslu § 89 odst. 17 tr.zák. Pachatel, který takovou jistící překážku překoná přelezením, tedy s použitím vlastní fyzické síly a vnikne tak do uzavřeného prostoru, se dopouští vloupání ve smyslu uvedeného ustanovení.

Podal-li v průběhu přípravného řízení obviněný žádost o propuštění z vazby, které prokurátor nevyhověl a kterou předložil soudu, a rozhoduje-li soud o této žádosti v době, kdy již byla ve věci podána obžaloba, musí vzhledem k ustanovení § 68 tr.ř. rozhodnout senát (nikoli soudce),pokud nejde o věc samosoudcovskou. Souhlasí-li však prokurátor s propuštěním obviněného na svobodu, může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu (§72 odst.3 tr.ř.).

Při každé změně vazebních důvodů, uvedených v jednotlivých literách ustanovení § 67 tr. ř., je nutno vyjádřit tuto změnu rozhodnutím soudu (soudce), vydaným formou usnesení.

Odměny z činnosti instruktora řidičů motorových vozíků, kterou dříve vykonával /1/ žadatel o starobní důchod na základě uzavíraných dohod o vedlejší pracovní činnosti podle ustanovení § 232 a násl. zák. práce, nelze zahrnout do průměrného měsíčního výdělku rozhodného pro výpočet starobního důchodu, neboť podle ustanovení § 68 vyhlášky č. 165/1979 Sb. pracovník vykonávající tyto práce nebyl z této činnosti nemocensky ani důchodově zabezpečen. Je přitom nerozhodné, že jeho práce byla součástí jeho pracovní náplně (činnost vykonával v pracovní době), ale ne ve svém hlavním zaměstnání, nýbrž na základě uzavíraných dohod o vedlejší pracovní činnosti.

Pro vznik nároku pracovníka na odstupné podle ustanovení § 5 odst.1 až 3 vyhlášky č.19/1991 Sb. jsou rozhodné okolnosti, které nastaly v době, v níž byl pracovník, který se stal vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě nezpůsobilým k dosavadní práci v důsledku výkonu této práce nebo který dosáhl nejvyšší přípustné expozice, převeden na jinou vhodnou práci, popřípadě v době, v níž došlo z tohoto důvodu k rozvázání jeho pracovního poměru. Odstupné podle ustanovení § 5 odst.4 vyhlášky č.19/1991 Sb. přísluší pracovníku, jemuž byl z důvodů uvedených v ustanovení § 1 této vyhlášky přiznán invalidní důchod. Jde o samostatný nárok, který náleží nezávisle na tom, zda pracovníku bylo poskytnuto odstupné podle ustanovení § 5 odst.1 až 3 vyhlášky č.19/1991 Sb.

Došlo-li k rozvázání pracovního poměru dohodou v souvislosti s organizačními změnami, měl pracovník nárok na odstupné podle ustanovení § 17a vyhlášky č. 195/1989 Sb. ve znění vyhlášky č. 312/1990 Sb. a ve znění zákona č. 162/1990 Sb., jestliže se s organizací na poskytnutí této formy hmotného zabezpečení dohodl.