Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Při ukládání trestu vyhoštění podle § 57 tr. zák. je nutno brát též ohled na rodinné vztahy pachatele, jakož i na místo, kde žije převážnou část svého života, tak aby uložený trest nebyl nepřiměřeným zásahem do jeho života.

Neoprávněné poskytování služeb nebo provozování výrobního nebo jiného výdělečného podnikání, které má povahu drobného živnostenského podnikání, jímž pachatel dosahuje příjmy srovnatelné s příjmy z pracovního poměru s běžným výdělkem, se děje ve větším rozsahu ve smyslu ustanovení § 118 odst. 1 tr. zák., jen když je vykonáváno po dobu nejméně šesti měsíců.

Jestliže se v řízení před soudem jeden ze znalců označených v písemném posudku státního ústavu vyjadřuje nad rámec závěrů písemného ústavního posudku nebo se vyjadřuje k otázkám ve znaleckém posudku neřešeným, musí soud opatřit vyjádření (stanovisko) všech zpracovatelů posudku, a to ve formě písemného dodatku k posudku.

Jednání obviněného, který spolu s dalším pachatelem začal uskutečňovat společný záměr zmocnit se cizí věci - zkoušel vniknout do automobilu, kde je věc uložena - je nutno posoudit jako dokonaný trestný čin krádeže podle příslušného ustanovení § 247 tr. zák., a nikoli jako trestný čin podílnictví podle § 251 tr. zák., byť čin na základě společné dohody dokonal sám spolupachatel a věc, které se zmocnil, později předal obviněnému.

K důvodům vyloučení soudce pro poměr k věci ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř.Skutečnost, že se soudce seznámil s některými skutkovými a právními otázkami věci již předtím, než mu byla tato věc přidělena k projednání a rozhodnutí, není sama o sobě důvodem k jeho vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení.

Pojem rozhodování ve smyslu ustanovení § 14 odst. 2 o.s.ř. nelze ztotožňovat jen s rozhodováním ve věci. Soudce odvolacího soudu, který v řízení u soudu prvního stupně ve významnějším rozsahu procesně působil (např. provedl podstatnou část dokazování), je vyloučen z projednávání a rozhodování věci ( § 14 odst. 2 o.s.ř. ), i když v řízení před soudem prvního stupně ve věci nerozhodoval. Pravomocné rozhodnutí o tom, že soudce není vyloučen z projednávání a rozhodování věci, nebrání dovolacímu soudu posoudit tuto otázku jinak (srov. § 237 odst. 1 písm. g/ o.s.ř. ).

Nedojde-li v řízení o dědictví k dohodě dědiců podle ustanovení § 482 o. z., potvrdí soud nabytí dědictví těm, jejichž dědické právo bylo prokázáno (§ 483 o. z.), i ohledně členského podílu v bytovém družstvu podle dědických podílů (§ 484, věta první, o. z. a § 175q odst. 1 o. s. ř.), pokud tento členský podíl nenáleží pozůstalému manželovi (§ 707 odst. 2, věta druhá, o. z.).Nejde-li o dědice, kteří jsou manžel a manželka (a na něž tedy může přejít společné členství v bytovém družstvu a společný nájem družstevního bytu) nebo nedohodnou-li se ve shora uvedeném případě dědicové o tom, kdo z nich získá členský podíl v bytovém družstvu a kdo se stane nájemcem družstevního bytu (§ 706 odst. 2 o. z.), lze se žalobou domáhat, aby ji soud projednal a rozhodl o tomto sporu mezi dědici, kteří v řízení o dědictví získali členský podíl v bytovém družstvu, každý z nich podle svých dědických podílů.