Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pokud zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, zavedl legislativní zkratku "politická strana" jako společné označené politické strany a politického hnutí a této zkratky poté použil v ustanovení § 61 odst. 4 písm. c) a e) pro vyjádření povinnosti uvést v přihlášce příslušnost kandidáta k určité politické straně nebo politickému hnutí, nebo skutečnosti, že není členem žádné politické strany ani politického hnutí, je nutno použití téže legislativní zkratky v přihlášce k vyjádření údaje, pro který zákon tuto zkratku zavedl, považovat za dostatečně jasnou formulaci požadovaného údaje.

Absence, neúplnost nebo nesprávnost údajů, které podle ustanovení § 67 odst. 2 zákona č. 247/1995, o volbách do Parlamentu České republiky, musí být uvedeny na hlasovacích lístcích, zásadně brání registraci přihlášky kandidáta ( § 62 odst. 2 a § 63 odst. 3 téhož zákona). Naproti tomu uvedení údajů o zmocněnci politické strany nebo hnutí ( § 61 odst. 4 písm. f/ zákona č. 247/1995 Sb.), která přihlášku kandidáta podává, se netýká náležitostí přihlášky kandidáta k registraci. Nelze tedy odepřít registraci podané přihlášky kandidáta s poukazem např. na to, že příloha přihlášky neobsahuje údaj o náhradníku zmocněnce politické strany (politického hnutí), která přihlášku podává.

V případě, že majetková práva, která svědčila k 31.3.1948 sokolské tělocvičné jednotě, jí byla potom odňata zákony č. 187/1949 Sb., č. 71/1952 Sb. a č. 68/1956 Sb., může České obci sokolské (jako sdružení) v postavení oprávněné osoby podle ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb. konkurovat toliko obnovená sokolská jednota jako její kvalifikovaná organizační jednotka; jestliže svoji existenci neobnovila, je oprávněnou osobou samo sdružení, tj. Česká obec sokolská.Tělovýchoná jednota (občanské sdružení), která vznikla registrací na základě usnesení mimořádného sjezdu Československého svazu tělesné výchovy ze dne 25.3.1990, jako právní nástupce organizace uvedené v § 2 zákona č. 68/1956 Sb., není "znovu vzniklou dobrovolnou organizací" ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 173/1990 Sb. a § 1 odst. 2 zákona č. 232/1991 Sb.

Ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb. vylučuje z přechodu majetku státu do vlastnictví obcí pouze ty věci, ohledně nichž byl nárok na jejich vydání podle zákona č. 403/1990 Sb. a zákona č. 87/1991 Sb. uplatněn před účinností zákona č. 172/1991 Sb. Ostatní věci přešly do vlastnictví obcí ( s výjimkami plynoucími z ustanovení § 4 odst. 1 citovaného zákona ) se všemi právy a povinostmi, které se k tomuto majetku vztahují, včetně povinnosti věc vydat.

Vrchní soud bez ohledu na to, že v trestní věci rozhoduje jako soud odvolací, je v případě rozhodování o návrhu na prodloužení vazby podle § 71 odst. 3 tr. ř. v postavení soudu prvního stupně a proti jeho rozhodnutí je proto přípustná stížnost.

Úprava náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) podle ustanovení čl. VI bodu 6 zákona č. 74/1994 Sb. (nyní ve znění zákona č. 220/1995 Sb.) se neprovede u zaměstnanců, kteří v době před 1.1.1989 dovršili věk 65 let; těmto zaměstnancům i po 1.6.1994 náleží náhrada podle ustanovení § 195 zák. práce ve znění vyplývajícím z čl. I bodu 69 zákona č. 153/1969 Sb. (článek II bod 7, věta třetí, zákona č. 188/1988 Sb.).

Předchozí odsouzení či potrestání pachatele za trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák., jímž si pachatel přisvojil cizí věc nebo k tomu směřoval, je nutno považovat za odsouzení či potrestání za takový čin ve smyslu ustanovení § 247 odst. 1 písm. e) tr.zák. o trestném činu krádeže.