Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Nejen původní vlastník, ale i osoba, splňující znaky vyjádřené v ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 8 odst. 4 a 5 citovaného zákona a je aktivně legitimována k uplatnění nároku podle tohoto ustanovení.

Stavbou, kterou má na zřeteli ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., lze rozumět pouze takovou stavbu, kterou nelze bez nežádoucích obtíží, spočívajících zejména v neúměrných nákladech, technické náročnosti, v nebezpečí nadměrného poškození nebo znehodnocení, přemístit z pozemku, na němž stojí, na jiné místo, tedy stavbu relativně trvalého charakteru. Okolnost, že stavebník nezřídil tuto stavbu v souladu s právními předpisy, ani ji takto neužíval, není pro aplikaci ustanovení § 10 odst. 4 zákona 403/1990 Sb. relevantní

Je-li doloženo, že v cizím státě není zaručena vzájemnost výkonu rozhodnutí českých soudů v majetkových věcech, nemůže soud v České republice nařídit soudní výkon rozhodnutí soudu tohoto cizího státu na území České republiky.

II. Zákaz reformace in peius podle § 273 tr. ř. platí i v případě, kdy napadeným rozhodnutím byl porušen zákon jak v neprospěch, tak i ve prospěch obviněného, ale při podání stížnosti pro porušení zákona nebo při rozhodování o ní nebyly splněny podmínky uvedené v ustanovení § 272 tr. ř. Jestliže tedy bylo za uvedených okolností zrušeno podle § 269 odst. 2 tr. ř. napadené rozhodnutí v nedělitelném výroku či více neoddělitelných výrocích, kterých se takové porušení zákona týká, lze v novém řízení napravit jen ty vytýkané vady, jejichž nápravou nedojde ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného.

Překážkou uznání rozsudku soudu se sídlem ve Slovenské republice na území České republiky podle § 384a tr. ř. jako cizozemského soudu není sama o sobě skutečnost, že jde o rozsudek z doby před 1. 1. 1993, tedy z doby existence České a Slovenské Federativní Republiky (srov. č. 37/1996 Sb. rozh. tr ).

Pro splnění podmínky čl. 3 odst. 1 písm. a) Úmluvy o předávání odsouzených osob (č. 553/1992 Sb.), podle které musí být předávaná osoba státním občanem vykonávající strany, je rozhodující státní občanství v době řízení o předání, nikoli v době spáchání trestného činu.

Osobu, která požívala jako poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky tzv. privilegia nestihatelnosti, ale byla tohoto privilegia ve vztahu ke konkrétnímu trestnému činu zbavena tím, že Poslanecká sněmovna dala souhlas s jejím trestním stíháním, nelze bez nového souhlasu ve smyslu čl. 27 odst. 4 Ústavy trestně stíhat pro týž trestný čin po tom, co se stala opět poslancem uvedené komory Parlamentu České republiky v dalším volebním období.