Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Trest vyhoštění představuje závažný zásah do svobody pohybu a pobytu zaručené v čl. 14 Listiny základních práv a svobod, který může být zvlášť citelný u osob, jež sice nejsou občany České republiky ani zde nemají postavení uprchlíka, ale jsou určitým způsobem vázány k území České republiky, kde prožily převážnou část svého života. Trest vyhoštění je proto možno uložit v takových případech, jen když to osobní poměry obviněného, zejména jeho rodinné vztahy a osobní vazby k určitému místu v České republice, nevylučují. Jen tak je možné zajistit, aby uložený trest nebyl nepřiměřeným zásahem do jeho života a neodporoval zásadám vyjádřeným v článku 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 (č. 209/1992 Sb.), který zajišťuje právo na respektování soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence.

Právnická osoba, která má jako organizační složku odštěpný závod, se i ve sporu, který se týká tohoto odštěpného závodu, označuje jako účastník řízení uvedením obchodního jména a sídla ( § 79 odst. 1, věta druhá, o. s. ř.) a ve věcech vyplývajících z obchodních vztahů též uvedením jejího identifikačního čísla, popřípadě dalších údajů potřebných k její identifikaci ( § 79 odst. 1, věta třetí, o. s. ř.). Okolnost, že spor se týká odštěpného závodu, lze vyjádřit tím, že za označení účastníka se připojí údaj o odštěpném závodu; tento údaj může vyplývat i z jiných skutečností uvedených v žalobě.Pro nedostatek podmínky řízení záležející v nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení soud řízení zastaví tehdy, je-li nepochybné, že jako účastník řízení byl označen jen odštěpný závod.Totéž platí, má-li právnická osoba jinou organizační složku, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku.

Za závažné důvody, pro které nemohlo být trestní stíhání skončeno ve lhůtě dvou roků trvání vazby podle § 71 odst. 3 tr. ř., nelze považovat takové okolnosti, které spadají do sféry organizace výkonu soudnictví a spočívají výlučně na straně státu. Těmito okolnostmi proto není možné odůvodnit prodloužení vazby nad dobu dvou roků.

Jestliže svědkyně, která již byla vyslechnuta v přípravném řízení a vypovídala, při hlavním líčení po zákonném poučení prohlásí, že ve věci nebude vypovídat, neboť by hrozilo nebezpečí trestního stíhání její matce, přičemž jde o věc, ve které takové nebezpečí nevyplývá z jiných důkazů nebo skutečností, na výzvu soudu odmítne uvést vysvětlení umožňující soudu posoudit důvodnost její obavy, které by neohrozilo účel ustanovení § 100 odst. 2 tr. ř., jde o nevyhovění výzvě soudu, jež umožňuje postih pořádkovou pokutou podle § 66 odst. 1 tr. ř. Protokol o výpovědi svědkyně z přípravného řízení lze na základě takového odmítnutí vysvětlení v hlavním líčení přečíst podle § 211 odst. 2 písm. b) tr. ř.

Podává-li nejvyšší státní zástupce žalobu o popření otcovství podle ustanovení § 62 odst. 1 zák. o rod., náleží mu ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osvobození od soudních poplatků.

Splnění podmínek uvedených v ustanovení § 272 tr. ř. se vyžaduje také v případech, kdy se zjištěné porušení zákona nedotýká postavení obviněného, ale výlučně jiné osoby. Jen za splnění těchto formálních podmínek lze postupovat ve smyslu ustanovení § 269 odst. 2 až § 271 tr. ř., a to bez ohledu na to, zda zákon byl porušen ve prospěch či v neprospěch této osoby.

Dát přednost v jízdě ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 vyhlášky č. 99/1989 Sb. neznamená povinnost řidiče počínat si tak, aby žádným způsobem neomezil směr nebo rychlost jízdy řidiče, který má přednost v jízdě. Řidič poruší takovou povinnost jen tehdy, jestliže vytvoří dopravní situaci, kdy řidič, který má přednost v jízdě, musí, aby se vyhnul střetu s jeho vozidlem, učinit takový zásah do řízení, který lze charakterizovat jako náhlou změnu směru nebo rychlosti jízdy. Tím není např. mírné přibrzdění nebo plynulé přejetí do jiného jízdního pruhu za okolností, kdy k těmto manévrům má řidič dostatek času a není jim na překážku stav vozovky nebo dopravní situace.