Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Rozhodnout o tom, že peněžitá záruka připadne státu z důvodů § 73a odst. 3 písm. d) tr. ř., tedy, že se obviněný vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest, může soud pouze v případě, že po pravomocném odsouzení obviněného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu vydal podle § 73a odst. 4, věty druhé, tr. ř. rozhodnutí, že peněžitá záruka trvá do dne, kdy odsouzený nastoupí výkon trestu odnětí svobody nebo zaplatí peněžitý trest.

Pro počátek běhu zákonné lhůty k podání stížnosti proti usnesení, které se oznamuje doručením jeho opisu, je určující den, kdy opis usnesení byl doručen obhájci ( § 137 odst. 2, věta první za středníkem, tr. ř.), bez ohledu na to, že nad rámec povinnosti uvedené v tomto ustanovení bylo později doručeno i obviněnému. To platí za předpokladu, že zde nejsou žádné okolnosti uvedené v ustanovení § 137 odst. 3 tr. ř.

Zastavit řízení ve věcech obchodního rejstříku z důvodu zpětvzetí návrhu na zahájení řízení ( § 96, § 208, § 222 odst. 2 o. s. ř.) je možné, jen jestliže z jiných procesních ustanovení nevyplývá povinnost soudu v tomto řízení pokračovat. Takovým jiným procesním ustanovením je ustanovení § 200a odst. 2 o. s. ř. (ve spojení s ustanoveními § 81 odst. 1 a 3 o. s. ř., § 27 odst. 2, § 28 odst. 5 a § 32 obch. zák.), které ukládá rejstříkovému soudu povinnost zahájit řízení i bez návrhu, má-li být dosažena shoda mezi zápisem v obchodním rejstříku a stavem skutečným.

Pokud např. v důsledku nálezu Ústavního soudu rozhoduje stížnostní soud o opravném prostředku proti usnesení soudu prvního stupně o prodloužení lhůty trvání vazby v přípravném řízení až v době, kdy je ve věci podána u soudu obžaloba, pak stížnostní soud při rozhodování o opravném prostředku podle § 147 tr. ř. přezkoumá výrok napadeného usnesení a řízení mu předcházející z hlediska jeho stavu ke dni podání obžaloby. Za této situace může rozhodovat o prodloužení lhůty trvání vazby v přípravném řízení nejdéle do dne podání obžaloby. O dalším trvání vazby po podání obžaloby je výlučně oprávněn rozhodovat soud konající řízení o obžalobě.

Jestliže v odvolacím řízení nebyly provedeny žádné důkazy, může odvolací soud po zrušení napadeného rozsudku sám za podmínek § 259 odst. 3 tr. ř. ve věci rozhodnout a obviněného s ohledem na zjištěný stav nutné obrany ( § 13 tr. zák.) zprostit obžaloby, jen pokud závěr o jednání obviněného v nutné obraně je možno učinit na podkladě odchylného právního posouzení správných skutkových zjištění učiněných v rozsudku soudu prvního stupně.

Žalovaný, který v průběhu řízení uhradil žalovanou pohledávku, má proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly prodlením žalobce se zpětvzetím žaloby ( § 147 odst. 1 o. s. ř.)

Soud může výrokem rozsudku zbavit fyzickou osobu způsobilosti k právním úkonům nebo ji v této způsobilosti omezit. Výrok rozsudku o omezení způsobilosti fyzické osoby jen ohledně samostatného jednání před soudy a úřady je v rozporu se zákonem.