Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pro posouzení schopností a možností rodiče ve smyslu ustanovení § 96 odst. 1 zák. o rod. nejsou rozhodné jeho skutečné výdělečné (popř. i majetkové) poměry, ale jeho reálné výdělečné (popř. i majetkové) možnosti, dané mj. jeho fyzickým stavem, nadáním, množstvím získaných vědomostí a pracovních zkušeností apod. Zjistí-li soud, že rodič změnil dosavadní zaměstnání za méně výhodné, zkoumá pečlivě, zda se tak stalo z důležitého důvodu (např. ze zdravotních důvodů, z důvodu odchodu rodiče z funkce, pro jejíž výkon nemá kvalifikaci, z důvodu organizačních změn, z důvodu změny bydliště); není-li tomu tak, vychází z příjmů rodiče před změnou zaměstnání.

Nárok nevydatej matky na príspevok na úhradu výživy podla § 95 ods. 1 zák. o rod. môže byť s úspechom uplatnený len proti mužovi, ktorého otcovstvo k dieťaťu už bolo určené spôsobom stanoveným zákonom o rodine. Nárok podla § 95 ods. 2 zák. o rod. môže s úspechom uplatniť iba tehotná žena, teda žena ešte v dobe tehotnosti, nie v dobe po narodení dieťaťa. /1/

Krátkodobý pobyt nezletilého dítěte u rodiče, jemuž nebylo svěřeno do výchovy, není zpravidla důvodem dočasného zproštění tohoto rodiče povinnosti platit výživné. /1/ I kdyby ve výchově a výživě nezletilého oprávněného došlo ke změně poměrů trvalejší povahy, nebo kdyby mu povinný hradil nejen každodenní, nýbrž i jiné potřeby, mohl by tyto okolnosti posoudit pouze soud příslušný podle § 88 písm. c), § 176 o. s. ř.

Schopnost nezletilého dítěte živit se samostatně nelze posuzovat jen se zřetelem k dosaženému věku a stupni tělesné a duševní vyspělosti, ale i se zřetelem k tomu, jak je nezletilé dítě po mravní a charakterové stránce připraveno - jmenovitě výchovným působením rodičů - podílet se svou činností na společensky užitečné práci. Je-li nutné zařazení dítěte vzhledem k nedostatkům v jeho chování do výchovného zařízení (ústavní nebo ochranná výchova), v němž dítě nemá možnost opatřit si prostředky k obživě vlastní prací, není ditě schopno živit se samo a trvá vyživovací povinnost rodičů k němu; není rozhodné, že se dítě živilo samo před umístěním ve výchovném zařízení a že tehdy nebyly dány zákonné podmínky pro plnění vyživovací povinnosti rodičů k němu.

Pro určení doby, od níž se mění dřívější soudní rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě (zvýšení, snížení, zrušení), není rozhodné, kdy byl podán návrh na zahájení řízení o novou úpravu výživného nebo kdy bylo vydáno usnesení o zahájení takového řízení, popř. ke kterému dni navrhli změnu dřívějšího soudního rozhodnutí účastníci řízení, nýbrž pouze, kdy došlo ke změně poměrů.

Právo na úhradu plnění, jímž byla zcela nebo zčásti splněna za jiného vyživovací povinnost (§ 101 zák. o rod.), se promlčuje v tříleté promlčecí době.

O případném odkladu výkonu rozhodnutí k vydobytí pohledávky výživného pro nezletilého podle § 266 odst. 2 o. s. ř. je možno uvažovat tehdy, jestliže bylo v řízení o popření otcovství povinného k nezletilému zjištěno, že již pro plnění výživného ze strany povinného zřejmě nebudou dány podmínky (např. tehdy, když v řézení provedená krevní zkouška vyloučila hodnověrným způsobem povinného z otcovství k nezletilému, případně, kdzž soud dospěl jinak do takového stadia řízení, že je možno očekávat úspěch žaloby o popření otcovství povinného k nezletilému).