Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Řízení motorového vozidla po požití alkoholu proti výslovnému zákazu uvedenému v § 10 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 145/1956 Ú. l., nutno vzhledem k snížené schopnosti řízení tím vyvolané považovat za porušení důležité povinnosti uložené řidiči (zák. ve smyslu odst. 2 § 221 nebo § 222 tr. zák.) Nepřiměřeně rychlou jízdu v zatáčce, jíž se řidič dostane do protisměru, nutno považovat za porušení důležité povinnosti (zák. ve smyslu § 221, event. § 222 odst. 2 tr. zák.). Souběh trestného činu opilství podle § 187 odst. 2 tr. zák. a trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti nebrání posouzení trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti jako spáchaného porušením důležité povinnosti vyplývající z povolání pachatele, nebo uložené mu podle zákona, tedy i podle § 221 odst. 2, nebo § 222 odst. 2 tr. zák.,. Podmíněný odklad výkonu trestu zákazu řízení motorových vozidel lze u řidičů, kteří se dopustili trestného činu v souvislosti s řízením motorového vozidla, stalo-li se tak v opilosti, povoliPubl. výjimečně.

Podla § 155 ods. 2 tr. por. manželka odsúdeného by mohla ako osoba uvedená v § 263 ods. 2 tr. por. podať v prospech manžela sťažnosť len ak by išlo o uznesenie o väzbe alebo o ochrannom liečení. V inom smere, najmä v jeho neprospech mohla by podla § 155 ods. 1 tr. por. podať sťažnosť proti uzneseniu týkajúcemu sa jej manžela (ako v súdenom prípade) iba ako osoba, ktorej sa uznesenie priamo dotýka, alebo ktorá na uznesenie dala svojím návrhom podnet. Rozhodnutie o tom, že odsúdený sa v zkušebnom čase osvedčil, nemôže sa (vedla prokurátora ako štátného orgána) priamo dotýkať inej osoby než len odsúdeného. Ani z možnosti, že by odsúdený mohol vo výkone trestu získať odmenu za prácu, ktorá by mohla prispievať na výživu osôb na ňom výživou alebo zaopatrením závislých, nemožno dovodiť, že by sa rozhodnutie súdu o tom, že podmienečne odsúdený sa osvedčil, mohlo priamo dotknúť uvedených osôb alebo ich zákonného zástupcu, teda v súdenom prípade matky detí odsúdeného.

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

V případech závažnější trestné činnosti není vždy nutné uložení nepodmíněného trestu, když splnění účelu trestu [17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.] lze očekávat i uložením podmíněného trestu odnětí svobody s vhodným omezením stanoveným na přiměřenou zkušební dobu podle § 25 odst. 1, 2 tr. zák. V tomto směru nutno brát zřetel na záruky kolektivu, v němž pachatel pracuje a možnosti jeho velkého působení v procesu nápravy pachatele.