Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Obviněný není osobou oprávněnou podat stížnost proti usnesení zvláštního senátu krajského soudu, jímž bylo po zrušení původního rozhodnutí v přezkumném řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. trestní stíhání zastaveno. Byl-li obviněný nesprávně poučen po zrušení původního rozhodnutí a po zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb., že má rovněž právo podat proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání stížnost a zmeškal-li v důsledku toho 15denní lhůtu v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb. uvedenou, ve které mohl žádat o pokračování v řízení, má možnost požádat o navrácení lhůty (§ 61 odst. 1 tr. ř. per analogiam).

Zvláštní senát krajského soudu je povinen v přezkumném řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci vypořádat se i se všemi důkazy, které byly shromážděny v původním řízení a nemůže přihlížet jen k důkazům, které byly provedeny v přezkumném řízení. Shledá-li zvláštní senát krajského soudu, že původní rozhodnutí vycházelo z rozporných skutkových zjištění, je povinen pokusit se odhalené rozpory provedením dalších dosažitelných důkazů odstranit. Zvláštní senát krajského soudu je povinen vycházet v přezkumném řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci z presumpce správnosti původního pravomocného rozhodnutí a nemůže proto zrušení původního rozhodnutí opírat o neprověřené námitky navrhovatele. Zásada presumpce neviny, která vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2 tr. ř., se uplatní v přezkumném řízení podle zákona o soudní rehabilitaci až ve stadiu po zrušení původního rozhodnutí.

Shledá-li zvláštní senát krajského soudu, že přezkoumávané rozhodnutí je vadné proto, že v řízení došlo k hrubému porušení procesních předpisů (§ 15 odst. 1 písm. b) zák. č. 82/1968 Sb.), musí dále zkoumat, zda vytýkané nedostatky zapříčinily vadnost rozhodnutí v původním řízení. Pochybnost ve skutkových zjištěních může obviněnému prospívat teprve v tom případě, když po zrušení původního rozsudku a po vyčerpání všech dosažitelných důkazů a po jejich zhodnocení postupem uvedeným v § 2 odst. 6 tr. ř. bude přicházet v úvahu více skutkových verzí.

K otázce místní příslušnosti soudů k provedení přezkumného řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci. Podal-li obviněný návrh na zahájení přezkumného řízení u některého z několika soudů, které jsou podle § 3 odst. 3 zák. č. 82/1968 Sb. ve spojení s § 18 odst. 1 tr. ř. místně příslušné k řízení, koná přezkumné řízení tento soud a nemůže se dovolávat současné místní příslušnosti jiných soudů jako důvodu pro postoupení věci (§ 22 tr. ř. per. analog.).

Účinky zahladenia odsúdenia v prípadoch uvedených v § 26 odst. 1 zák. č. 82/1968 Zb., o sůdnej rehabilitácii, nastavajú konštitutívne priamo zo zákona a to nezávisle na vôli odsúdeného domahať sa týchto účinkov a bez ohladu na to, či v tomto zmysle je vydané osobité súdne rozhodnutie; ak je vydané, má - na rozdiel od rozhodnutia podla § 69 tr. zák. - iba deklaratórny charakter.

K výkladu § 3 odst. 3 zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci. Je-li k projednání návrhu na přezkumné řízení dána příslušnost několika krajských soudů (proto, že žalovaná trestná činnost byla spáchána v obvodu několika těchto soudů - § 18 odst. 1 tr. ř.) koná přezkumné řízení ten z nich, u něhož byl podán návrh nebo jemuž byla věc postoupena nepříslušným soudem (§ 22 per analog. tr. ř.).

K výkladu § 22 písm. c) zák. č. 82/1968 Sb. o soudní rehabilitaci. 

Výrokem o výměře trestu odnětí svobody, který převyšuje horní hranici sazby za přestupek, se rozumí i výrok o náhradním trestu odnětí svobody za nedobytnou pokutu (§ 20 odst. 2 tr. zák. spr. č. 88/1950 Sb.).