Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zkušenosti s uplatňováním zákona č. 149/1969 Sb., pokud jde o řízení před samosoudcem a zákona č. 150/1969 Sb. o přečinech.

K predpokladom vrátenia veci na došetrenie prokurátorovi v štádiu hlavného pojednávania podla § 221 odst. 1 a 2 Tr. por. Postup súdu v prípade, keď na hlavnom pojednávaní vyjde najavo, že obžalovaný spáchal ďalšie útoky, ktoré spolu s útokmi uvedenými v obžalobe tvoria jeden pokračujúci trestný čin.

I. Změnilo-li se při odročení hlavního líčení (veřejného zasedání) sestavení senátu a je tedy nutné provést hlavní líčení (veřejné zasedání) znovu (§ 219 odst. 2, § 238 tr. ř.), nestačí pouze konstatovat obsah protokolu o předchozím hlavním líčení (veřejném zasedání), ale musí být znovu vyslechnut obviněný a svědci, které soud vyslechl před odročením hlavního líčení (veřejného zasedání).

Zo zprávy o výsledkoch previerky činnosti dvoch krajských súdov ako súdov druhého stupňa na trestnom úseku.

Ak po zrušení rozsudku súdom druhého stupňa a po vrátení veci na došetrenie podla § 260 tr. por. podá prokurátor novú obžalobu, je povinný súd prveho stupňa prejednať vec na novom hlavnom pojednávaní, pričom pri svojom rozhodnutí smie prihliadať len na skutočnosti, ktoré boli na tomto hlavnom pojednávaní prebrané, a opierať sa o dôkazy, ktoré boli na tomto hlavnom pojednávaní vykonané (§ 220 odst. 2 tr. por.).

K výkladu ustanovení § 211 odst. 1 tr. ř. Nepřítomnost obžalovaného při hlavním líčení, jinak odůvodněná splněním podmínek § 202 odst. 2 tr. ř., vylučuje použití § 211 odst. 1 písm. a) tr. ř., i když se čtením svědeckých protokolů souhlasil prokurátor. Souhlas obžalovaného se čtením svědeckých protokolů nelze vyvozovat z toho, že obžalovaný se k hlavnímu líčení nedostavil.

Výnimočnosť ustanovenia § 217 ods. 4 tr. por. o tom, kedy sa môže vykonať hlavné pojednávanie v neprítomnosti obžalovaného, je zjavná už z ustanovenia § 1 ods. 2 tr. por., podla ktorého všetky orgány činné v trestnom konaní musia trestné veci prejednávať tak, aby prejednanie pôsobilo výchovne na osobu, proti ktorej sa trestné konanie vedie. Už trestná sadzba (ktorej horná hranica je päť rokov) a tvrdenia obžaloby, podla ktorej mal obžalovaný svojou nedbanlivosťou zaviniť ťažkú ujmu na zdraví človeka s trvalými následkami a spôsobiť škodu na majetku v socialistickom vlastníctve v sume 31 249,71 Kčs, ako aj poprenie príčinnej súvislosti obžalovaným pri jeho velmi stručnom výsluchu v administratívnom konaní, svedčí o tom, že nie je splnená ďalšia nezbytná podmienka uvedená v § 217 ods. 4 písm. c) tr. por., totiž, aby pre malú závažnosť veci a pre jasnosť dôkazného materiálu bolo možné spolahlivo rozhodnúť i bez prítomnosti obžalovaného.