Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Je-li obecný zmocněnec zřejmě nezpůsobilý k řádnému zastupování nebo vystupuje-li v různých věcech opětovně, soud usnesením vysloví nepřípustnost zastoupení; dokud takové usnesení není v právní moci, jsou procesní úkony, jež tento zmocněnec učiní jako zástupce účastníka, účinné.

Jen za předpokladu, že obviněný byl pravomocně uznán vinným, mu lze uložit povinnost nahradit státu odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem ( § 152 odst. 1 písm. b/ tr. ř.). Tato podmínka není splněna, jestliže trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno. Pouze v případě, že podle § 308 odst. 1 tr. ř. dojde k pokračování v trestním stíhání a obviněný bude pravomocně uznán vinným, pak bude povinen nahradit státu vzniklé náklady obhajoby, pokud nebude mít nárok na obhajobu bezplatnou.

Úkon, kterým Ministerstvo vnitra podle § 11 odst. 3 zákona č. 83/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bere na vědomí změnu stanov sdružení, není správním rozhodnutím ve smyslu ustanovení § 244 o. s. ř.; proto nepodléhá přezkoumávání soudem podle části páté občanského soudního řádu.

S účinností od 1. 7. 1996 nelze po právní moci usnesení, kterým soud povolil zápis právních nástupců obchodní společnosti do obchodního rejstříku, rozhodnout o neplatnosti usnesení valné hromady, na jehož základě byl do obchodního rejstříku zapsán výmaz rozdělované společnosti a založeny nástupnické společnosti. Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, která rozhodla o rozdělení společnosti, jejímž je žalovaný (dlužník) právním nástupcem, je řízením o nároku, který se týká majetku patřícího do jeho konkursní podstaty.

I. Rozhodnutí o povinnosti odsouzeného nahradit poškozenému náklady potřebné k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce ( § 154, § 155 odst. 1 tr. ř.) může učinit pouze předseda senátu soudu prvního stupně, ne však justiční čekatel, soudní tajemník nebo vyšší soudní úředník. II. Ustanovení § 15a vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., se vztahuje pouze na mimosmluvní odměnu za úkony právních služeb, které poskytl advokát jako ustanovený obhájce v trestním řízení, ne však na odměnu zmocněnce poškozeného za úkony provedené po dni 1. 10. 1997.

Pracovní poměr osoby, která není občanem České republiky, může skončit podle ustanovení § 42 odst. 3 písm. a) zák. práce jen na základě vykonatelného rozhodnutí vydaného příslušným orgánem Ministerstva vnitra, kterým byl této osobě vysloven zákaz pobytu na území České republiky nebo kterým byla vyhoštěna z České republiky. K zaměstnávání občanů Slovenské republiky v České republice se nevyžaduje povolení k zaměstnání.

Prostudování spisu při skončení vyšetřování je samostatným úkonem právní služby, za který přísluší odměna podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění vyhlášky č. 235/1997 Sb., i když navazuje bezprostředně na vyšetřovací úkon v přípravném řízení. Do doby trvání úkonu právní služby nelze započítávat dobu trvání jiného úkonu výslovně uvedeného v § 11 odst. 1, 2 advokátního tarifu.