Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pro posouzení důvodnosti nároku pracovníka na náhradu škody z prac. úrazu, uplatněného v občanském soudním řízení, není rozhodné, že podle rozhodnutí posudkové komise soc. zabezpečení u žadatele o důchod šlo nebo nešlo o invaliditu při pracovním úrazu, ani to, že podle rozhodnutí orgánu soc. zabezpečení byl nebo nebyl přiznán invalidní důchod při pracovním úrazu. Má-li soud na podkladě jím provedeného dokazování za to, že u poškozeného jde o invaliditu při pracovním úrazu, třebaže mu byl rozhodnutím orgánu soc. zabez. přiznán invalidní důchod jen ve výši podle ust. § 23 zákona č. 101/1964 Sb. 1), postupuje podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Pokud ovšem ani pak k přiznání invalidního důchodu při pracovním úrazu nedojde, rozhodne soud v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu o povinnosti žalované organizace zaplatit náhradu za ztrátu na výdělku poškozeného.

K uplatňování ustanovení zákoníku práce o odpovědnosti organizace za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání

Ustanovenia predpisov o náhrade škody, ktorú spôsobil vojak pri plnení služobných povinností alebo v priamej súvislosti s ním (§ 11 ods. 1 zákona č. 88/1952 Zb. v znení zákonov č. 76/1955 Zb. a č§ 100/1970 Zb. a čl. 31 a nasl. predpisu Ministerstva národnej obrany Zákl. 3-3/práv/, ktorého vydanie bolo oznámené v čiastke 39/1969 Zb.) neumožňujú súdu, aby v prípadoch, keď škodu spôsobili viacerí škodcovia, rozhodol, že tí, ktorí škodu spôsobili, zodpovedajú za ňu spoločne a nerozdielne.

Zdravotnícka organizácia zodpovedá v zmysle ustanovenia § 238 O. z. za škodu spôsobenú okolnosťami, ktoré majú pôvod v povahe použitého prístroja, nástroja, lieku alebo inej veci použitej pri poskytnutí zdravotníckych služieb, a to aj keď ide o vedlajšie účinky, ktoré mali za následok vznik škody, o ktorej nebolo zdravotníckej organizácii známe, že k nim dochádza.

K uplatňování některých novelizovaných ustanovení občanského soudního řádu.

Okolnost, že na pojišťovnu přechází právo pojištěného vůči jinému na náhradu škody z pojistné události až do výše plnění, které pojištěnému poskytla (§ 368 odst. 1 o. z.), nemá vliv na právo dlužníka namítat vůči pojišťovně promlčení a na počátek běhu promlčecí doby.

Skutečnost, že poškozenému byl v trestním řízení přiznán nárok na náhradu škody vůči obviněnému, nezakládá právo poškozeného ve smyslu § 80 odst. 1 tr. ř. na vydání věci, která byla v trestním řízení odňata obviněnému a tvoří jeho vlastnictví. Poškozený může svůj nárok na náhradu škody na takové věci uspokojit jen v občanskoprávním řízení o výkonu rozhodnutí (§ 251 a násl. o.s.ř.).