Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Datum rozhodnutí:
    5

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.04.2001, sp. zn. 26 Cdo 933/2000, ECLI:CZ:NS:2001:26.CDO.933.2000.1

    Datum: 26.04.2001 Sp. zn.: 26 Cdo 933/2000 Nejvyšší soud

    Předpokladem pro to, aby soud přivolil k výpovědi z nájmu bytu, opírající se o tvrzení, že byt nebo dům potřebuje opravy, při jejichž provádění nelze byt nebo dům delší dobu užívat (§ 711 odst. 1 písm. e/ obč. zák.), je existence správního rozhodnutí vydaného podle zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
    84

    Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25.04.2001, sp. zn. 25 Co 173/2001, ECLI:CZ:MSPH:2001:25.CO.173.2001.1

    Datum: 25.04.2001 Sp. zn.: 25 Co 173/2001 Městský soud v Praze

    Zamítá-li soud návrh na nařízení předběžného opatření v pracovní věci, podaný po zahájení řízení ve věci samé (§ 102 odst. 3 o. s. ř.), rozhoduje vždy v senátě.

    4

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.04.2001, sp. zn. 5 Tz 63/2001, ECLI:CZ:NS:2001:5.TZ.63.2001.1

    Datum: 25.04.2001 Sp. zn.: 5 Tz 63/2001 Nejvyšší soud

    I. I spoluvlastník se může dopustit trestného činu krádeže podle § 247 tr. zák. ve vztahu k předmětu spoluvlastnictví, jestliže se zmocní věci, která je v podílovém spoluvlastnictví (§ 136 odst. 1 obč. zák.), tím, že si ji přisvojí, pokud tak učiní v úmyslu nakládat s ní, jako by náležela jen jemu samotnému, a svévolně tím vyloučí ostatní spoluvlastníky z výkonu vlastnického práva, tj. z možnosti věc ve spoluvlastnictví držet, užívat, požívat její plody a užitky a nakládat s ní (§ 123 obč. zák.). 

    II. Podniká-li společně více osob ve sdružení bez právní subjektivity podle § 829 a násl. obč. zák., je majetek získaný při výkonu společné činnosti ve spoluvlastnictví všech účastníků sdružení (§ 834 obč. zák.). Jednotlivě určené věci, za něž je třeba považovat i pozemky, které byly poskytnuty pro účely sdružení, jsou v bezplatném užívání všech účastníků sdružení (§ 833, věta druhá, obč. zák.). 

    Jestliže určité pozemky pronajímatel přenechal na podkladě nájemní smlouvy nájemci, aby je dočasně užíval nebo z nich bral užitky (§ 663 a násl. obč. zák.), je vlastníkem jiných než trvalých porostů nájemce (uživatel pozemku), pokud se s vlastníkem pozemku nedohodl jinak (§ 2 odst. 2, věta druhá, zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů). 

    Trestného činu krádeže se pak může dopustit pachatel, pokud si neoprávněně přisvojí jak věc získanou při výkonu společné činnosti ve sdružení, tak i věc (např. úrodu) získanou nájemcem jako přírůstek z pronajatého pozemku. 

    III. Existence blízkého příbuzenského vztahu znalce ke státnímu zástupci činnému - byť jen dočasně - v projednávané trestní věci (např. vztah otce a syna) je sama o sobě skutečností vyvolávající pochybnost o nepodjatosti znalce bez ohledu na to, zda mohou být závěry znaleckého posudku zkresleny ve prospěch či v neprospěch obviněného. Jde zároveň o vadu, kterou nelze odstranit jinak, než opatřením nového znaleckého posudku zpracovaného jiným znalcem.

    7

    Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23.04.2001, sp. zn. 3 Cmo 46/2000, ECLI:CZ:VSPH:2001:3.CMO.46.2000.1

    Datum: 23.04.2001 Sp. zn.: 3 Cmo 46/2000 Vrchní soud v Praze

    Pro posouzení, zda vytýkané jednání je neoprávněným zásahem do dobré pověsti právnické osoby (§ 19b odst. 3 obč. zák.) nebo nekalosoutěžním jednáním podle § 44 odst. 1 obch. zák., je rozhodné, zda k tomuto jednání došlo mezi soutěžiteli v rámci hospodářské soutěže.
    70

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2001, sp. zn. 29 Odo 196/2001, ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.196.2001.1

    Datum: 19.04.2001 Sp. zn.: 29 Odo 196/2001 Nejvyšší soud

    Projednáním a rozhodnutím dovolání podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí zejména posuzování podmínek řízení, procesního nástupnictví formou singulární sukcese, zkoumání přípustnosti dovolání nebo vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí, jakož i posuzování včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání. 

    Dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu vydanému před 1. lednem 2001 nebo vydanému v době od 1. ledna 2001 po řízení provedeném podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před tímto datem, lze podat ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu (§ 240 odst. 1 o. s. ř., ve znění účinném před 1. lednem 2001). 

    Je-li předmětem dovolacího (odvolacího) řízení, které skončilo zastavením nebo odmítnutím dovolání (odvolání), peněžitá částka převyšující 170 000 Kč, činí sazba odměny za dovolací (odvolací) řízení vycházející z ustanovení § 3 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vždy 15 000 Kč. Takto určená sazba se snižuje o 50 %, učinil-li advokát v řízení v jednom stupni pouze jediný úkon právní služby. 

    Advokátu přísluší náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za každý úkon právní služby, který v řízení v jednom stupni učinil, bez zřetele k tomu, že samotná odměna za zastupování v řízení v jednom stupni se stanoví paušální sazbou podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

    71

    Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2001, sp. zn. 29 Odo 34/2001, ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.34.2001.1

    Datum: 19.04.2001 Sp. zn.: 29 Odo 34/2001 Nejvyšší soud

    Je-li předmětem dovolání peněžité plnění včetně jeho příslušenství (úroků z prodlení), považuje se pro účely určení odměny za úkon právní služby, jímž je vyjádření k dovolání, za tarifní hodnotu ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výše peněžitého plnění společně s výší úroků z prodlení ke dni vyhotovení vyjádření. 

    Jestliže dovolání došlo soudu před 1. lednem 2001, stanoví se odměna za zastupování advokátem v dovolacím řízení (za vyjádření k dovolání) podle právních předpisů ve znění před tímto datem, i když vyjádření k dovolání bylo podáno po 1. lednu 2001.

    74

    Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.04.2001, sp. zn. 32 Cdo 2584/98, ECLI:CZ:NS:2001:32.CDO.2584.1998.1

    Datum: 19.04.2001 Sp. zn.: 32 Cdo 2584/98 Nejvyšší soud

    Také v době před 1. červnem 1996 platilo, že zástavní dlužníci zajišťující pohledávky vůči úpadci (osobnímu dlužníku) se po dobu trvání konkursu nemohli zprostit povinnosti plnit zástavním věřitelům jinak než poskytnutím plnění do konkursní podstaty (tím, že správci konkursní podstaty umožní zpeněžení zástavy, uhradí zajištěnou pohledávku nebo složí cenu zástavy). Správce konkursní podstaty pak byl oprávněn toto plnění po zástavních dlužnících vymáhat bez zřetele k tomu, zda zástavní věřitelé svou pohledávku vůči úpadci přihlásili do konkursu. 

    Prohlášením konkursu na majetek osobního dlužníka neztrácí zástavní věřitel aktivní věcnou legitimaci v řízení o žalobě proti zástavnímu dlužníku, za trvání konkursu však může jeho žalobní návrh uspět pouze s dodatkem, že uložené povinnosti se zástavní dlužník po dobu trvání konkursu zprostí jen plněním do konkursní podstaty úpadce (osobního dlužníka). 

    Pokračoval-li soud v řízení a vydal-li rozhodnutí v době, v níž bylo řízení prohlášením konkursu přerušeno, je řízení předcházející vydání rozhodnutí postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jestliže však účinky přerušení trvají (nevznesla-li k tomu oprávněná osoba návrh na pokračování v řízení tam, kde zákon dovoluje v řízení pokračovat), nemůže po dobu trvání konkursu v řízení pokračovat ani soud vyššího stupně (odvolací nebo dovolací soud), tím, že by na základě opravného prostředku rozhodnutí, které je uvedenou vadou postiženo zrušil. 

    Prohlášením konkursu na majetek osobního dlužníka se ani v době do 31. 5. 1996 nepřerušovalo řízení o žalobě zástavního věřitele proti zástavnímu dlužníku, jenž nebyl osobním dlužníkem.