Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V případě příjmů z tvůrčí činnosti literární nebo umělecké anebo z činnosti výkonných umělců je třeba za výdělek poškozeného dosahovaný po poškození (§ 447 odst. 1 o. z.) pokládat i honoráře, které mu byly proplaceny v době po přiznání invalidního důchodu, avšak za činnost z doby před způsobením škody. Při stanovení náhrady za ztrátu na výdělku je třeba tyto příjmy připočísti k invalidnímu důchodu poškozeného.

Také škodu vzniklou cestujícímu uklouznutím na schůdkách železničního vagónu lze posoudit jako škodu vyvolanou zvláštní povahou provozu železnice.

K niektorým otázkam rozhodovania súdov vo veciach bytových

Odpovědnost za škodu způsobenou provozem pohyblivých schodů (eskalátorů) ve stanicích metra je třeba posoudit jako škodu vyvolanou povahou provozu dopravního prostředku ve smyslu ustanovení § 427 a násl. o. z.

Předběžné projednání nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nároku na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě nebo o trestu je zákonem (§ 9 zákona č. 58/1969 Sb.) stanovenou podmínkou k tomu, aby o tomto nároku mohlo proběhnout občanské soudní řízení. Toto předběžné projednání se však nevyžaduje u nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. V občanském soudním řízení o náhradu škody způsobené rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem vystupuje jménem ČSSR, ČSR a SSR (srov. § 25 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb.) ústřední orgán státu uvedený v ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 58/1969 Sb.

Věcmi, jejichž odkládání je zpravidla spojeno s provozováním nějaké činnosti (§ 433 odst. 2 o. z.), jsou míněny věci, které je nutno v této souvislosti odkládat z těchto věcí nejsou jmenovitě vylučovány žádné určité věci nebo druhy věcí. Odložení věci na místě obvyklém (§ 433 odst. 2 o. z.) je možné jen tehdy, když ten, kdo činnost provozuje, neurčil místo k odkládání věcí. Nedostatek technického a prostorového vybavení provozovny, v níž se provozuje činnost, s jejímž provozováním je zpravidla spojeno odkládání věcí, nezbavuje provozovatele odpovědnosti za škodu na odložených věcech.

Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou nelze dovodit ze skutečnosti, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu. Tak je tomu např. tehdy, utrpěl-li někdo škodu v důsledku reakce (šoku) na zprávu o smrtelném úrazu jiné osoby, který škůdce způsobil a za škodu z něhož (srov. § 448 o. z.) odpovídá.