Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zhodnocení poznatků o rozhodování soudů při ukládání a výkonu ochranného protialkoholního léčení.

Konanie páchatela, ktorý nasťahuje späť svoj nábytok do bytu, z ktorého bol tento nábytok vyprataný pri výkone rozhodnutia súdu a uskladnený do náhradného bytu, nezakladá ani znaky prečinu marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 7 zák. č. 150/1969 Zb., ani znaky trestného činu marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 171 Tr. zák.

Z ustanovení § 67 tr. ř. o důvodech vazby plyne, že jednáním ke zmaření účelu vazby ve smyslu § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. není odmítání stravy, resp. jiné v úmyslné sebepoškozování obviněného. Takové jednání může být postiženo pořádkovým opatřením náčelníkem nápravněvýchovného ústavu, resp. věznice.

Ak vedie páchatel motorové vozidlo pod vplyvom alkoholu v čase, keď mu bolo vedenie motorových vozidiel zakázané právoplatným rozsudkom, naplňuje znaky trestného činu opilstva podla § 201 Tr. zák. v jednočinnom súbehu s prečinom marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 7 písm. b) zák. č. 150/1969 Zb. Aj keď je takýto skutok kvalifikovaný v obžalobe len ako trestný čin opilstva podla § 201 Tr. zák., nebráni to súdu uznať obžalovaného za vinného aj z uvedeného prečinu, pretože súd nie je viazaný právnym posúdením skutku v obžalobe (§ 220 odst. 4 Tr. por.). Totožnosť skutku zostáva v takomto prípade zachovaná aj vtedy, keď obžaloba neobsahuje okolnosť, že vedenie motorového vozidla bolo obžalovanému zakázané právoplatným rozsudkom, pretože podstata konania (vedenie motorového vozidla v kritickom čase) zostáva nezmenená.

Za únos (§ 216 odst. 1 Tr. zák.) treba považovať konanie rodiča, ktorý hoci nebol pozbavený rodičovských práv a jeho rodičovského práva neboli ani obmedzené, odníme dieťa druhému rodičovi, ktorému bolo dieťa zverené do výchovy súdnym rozhodnutím. Nepôjde však o únos, ak rodič hoci aj násilím alebo lsťou odníme dieťa druhému rodičovi vtedy, keď rodiča síce nežijú spolu, ale dieťa sa len fakticky zdržuje u jedného z rodičov a súd dosial právoplatne nerozhodol, ktorému z rodičov sa dieťa zveruje do výchovy. Zodpovednosť (§ 216 odst. 1 Tr. zák.) neprichádza do úvahy ani vtedy, ak súd o výchove dieťaťa už rozhodol, ale rodič sa nechce podriadiť tomuto rozhodnutiu a dieťa, ktoré sa u neho fakticky nachádza, odmieta vydať druhému rodičovi, ktorému bolo dieťa zverené súdom do výchovy. V takomto prípade treba postupovať podla § 272 a 273 O. s. p. Len ak tieto opatrenia zostali bezvýsledné, prichádza do úvahy zodpovednosť za tr. čin marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 171 odst. 2 Tr. zák.

Ustanovení § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. ve vztahu k ustanovení § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. ustanovením speciálním. Pachatelem trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 1 písm. b) tr. zák. může být jen osoba, která je střežena nebo je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Spoluodsouzený, který pomáhá pachateli uprchnout z výkonu trestu odnětí svobody, se dopouští pomoci k trestnému činu maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 10 ost. 1 písm. c), § 171 odst. 1 písm. b) t. zák.

Jednání spočívající v tom, že odsouzený, jemuž byl pravomocně uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, trest nenastoupil a skrýval se až do svého zadržení příslušníky VB, nelze považovat za závažné jednání směřující ke zmaření účelu trestu ve smyslu § 171 odst. 1 písm. c) tr. zák. Takového jednání se může dopustit pouze ten odsouzený, který již trest odnětí svobody nastoupil.