Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže zavázaný z dohody o převzetí plnění podle § 534 obč. zák. nesplnil svůj závazek poskytnout za dlužníka jeho věřiteli plnění, a dlužník proto svému věřiteli plnil sám, snížil se tím v důsledku porušení závazku zavázaného majetkový stav dlužníka a dlužníkovi vůči zavázanému vznikl nárok na náhradu škody podle § 420 obč. zák.

Prohlášením konkursu na majetek jednoho z manželů, kteří jsou společnými členy družstva, zaniká ve smyslu ustanovení § 231 obch. zák. i členství druhého manžela v družstvu; tytéž účinky má nařízení výkonu rozhodnutí postižením členských práv a povinností vůči jednomu z manželů nebo vydáním exekučního příkazu k postižení členských práv a povinností vůči jednomu z manželů po právní moci usnesení o nařízení exekuce. Správce konkursní podstaty není osobou aktivně věcně legitimovanou k podání žaloby o zrušení práva společného nájmu bytu úpadce a jeho manžela.

Určují-li stanovy společnosti, že jménem společnosti musí jednat společně nejméně dva členové představenstva, není přípustné, aby dva členové představenstva udělili generální plnou moc jen jednomu z nich.

Za vyhýbání se výkonu uloženého trestu odnětí svobody ve smyslu § 73a odst. 3 písm. d) tr. ř., které je důvodem rozhodnutí o tom, že peněžitá záruka připadá státu, je třeba pokládat jen takové formy aktivit obviněného, jež svojí závažností odůvodňují závěr, že směřují ke zmaření výkonu trestu. Podání žádosti o odklad výkonu trestu, sledující oddálení nástupu výkonu trestu, nelze považovat za vyhýbání se výkonu uloženého trestu, a to ani tehdy, jde-li o žádost, jíž nelze ze zákonných důvodů vyhovět (např. z důvodu výměry uloženého trestu a uplatněných důvodů).

Nevyrozumění oprávněné osoby, která ve prospěch obviněného podala návrh na povolení obnovy řízení, o konání veřejného zasedání, představuje podstatnou vadu řízení, které předcházelo usnesení napadenému stížností, jež odůvodňuje jeho zrušení a vrácení věci soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí (§ 149 odst. 1 písm. b/ tr. ř.).

I. Soud je při úvaze o případné aplikaci ustanovení § 37a tr. zák., o společném trestu, vždy vázán právní kvalifikací použitou v pravomocném odsuzujícím rozsudku v tom smyslu, že z této právní kvalifikace musí vycházet při posuzování, zda se může jednat o dílčí útok pokračujícího trestného činu (zda dílčí útoky naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu). 

II. Pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) je vyloučeno, jestliže některé dílčí útoky jsou spáchány ve formě pachatelství (spolupachatelství) a některé ve formě účastenství, protože u účastenství naplnil organizátor, návodce nebo pomocník jinou skutkovou podstatu trestného činu (srov. č. 22/1990 Sb. rozh. tr.).

Jen ze samotné skutečnosti, že jeden podnikatel poskytl druhému podnikateli peníze v podobě zálohy na dodání věci (zboží), které si bude muset dodavatel teprve opatřit, nelze usuzovat na uzavření jiné než kupní smlouvy (např. smlouvy o obstarání věci podle § 733 a násl. obč. zák.) ani učinit závěr, že záloha nepřešla do vlastnictví dodavatele a může být předmětem trestného činu zpronevěry podle § 248 tr. zák. spáchaného ke škodě podnikatele, který poskytl zálohu (viz rozhodnutí pod č. 23/2004 Sb. rozh. tr.). Spáchání trestného činu zpronevěry však přichází v úvahu za situace, jestliže peníze v podobě zálohy sice byly poskytnuty prodávající právnické osobě na podkladě kupní smlouvy, takže přešly do jejího vlastnictví (majetku), ale pachatel jako fyzická osoba jednající za tuto právnickou osobu (např. jako statutární orgán) si je přisvojil a použil pro svoji potřebu; trestný čin je v tomto případě spáchán ke škodě prodávající právnické osoby.