Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže v průběhu trestního stíhání pro trestný čin podle § 224 odst. 1 tr. zák. není bezpečně zjištěna příčinná souvislost mezi jednáním pachatele a smrtí poškozeného a její objasnění závisí na znaleckém posouzení, je nezbytné postupovat podle § 105 odst. 2 tr. ř. Již z povahy takovéto věci vyplývá, že je nutno znalce vyslechnout před soudem i tehdy, když byl posudek vypracován písemně.

II. Křižovatkou ve smyslu pravidel silničního provozu je místo, v němž se křižují nebo setkávají dvě nebo více silnic. Není proto křižovatkou místo, v němž takovou silnici křižuje nebo na ni vyúsťuje komunikace, určená pouze jednomu druhu veřejného provozu, např. vyústění polní nebo lesní cesty na silnici. Řidič rozměrnějšího vozidla před vyjetím ze silnice vlevo (nebo před odbočením vlevo) někdy nemůže, vzhledem k šířce vozovky, zajet až k jejímu středu, jak mu to ukládá ust. § 11 odst. 3 vyhl. č. 141/60 Sb., neboť by mu tím vyjetí ze silnice bylo ztíženo, je proto nucen s vozidlem nadjet k pravému okraji vozovky. I v takovém případě platí ust. § 11 odst. 3 cit. vyhl., podle něhož je povinen dát přednost v jízdě všem protijedoucím mot. i nemot. vozidlům a tramvajím, jedoucím v obou směrech. K výjimečnému případu, kdy je řidič při změně směru jízdy povinen dát přednost v jízdě vozidlu, které přijíždí za ním, může dojít též tehdy, není-li ukazatel směru jízdy viditelný pro šířku přívěsu vlečného vozidla.

Posudok o vplyvu duševnej choroby na spáchané trestné činy musí byť podaný dvoma znalcami lekármi psychiatrami. Je pritom treba, aby znalci boli podrobne oboznámení s konaním obžalovaného a všetkými okolnosťami, ktoré mali v tomto ohlade na jeho činy vplyv. Ustanovenie § 130 trestného poriadku nie je samoúčelné, ale sleduje ciel zaistiť, aby na základe spolahlivého posudku o duševnom stave obžalovaného mohol súd zodpovedne rozhodnúť, či obžalovaný je za svoj žalovaný čin zodpovedný, alebo či prípadne nejde len o zníženú príčetnosť uvedenú v § 21 písm. a) tr. zák.

Zavazuje-li § 2 odst. 7 tr. ř. orgány činné v trestním řízení, aby shromažďovaly důkazy z úřední povinnosti, a vyslovuje-li zásadu, že doznání obžalovaného nezbavuje orgány činné v trestním řízení povinnosti přezkoumat a ověřit všechny okolnosti případu, je také povinností soudu, aby takto postupoval, zejména když mezi jednotlivými procesními materiály jsou podstatné rozpory a obžalovaný, který se doznal, je osobou s psychopatickým založením, tedy takovou osobou, jejíž výpověď je nutno zvlášť pečlivě ověřit. U recidivistů se nelze spokojit s pouhým výpisem z trestního rejstříku, ale nutno opatřit spisy o předchozích odsouzeních, nezbytné pro hodnocení osoby pachatele a jeho jednání i pro úvahy o možnosti nápravy obžalovaného.

Okolnosti, týkající se duševního stavu jsou důležité nejen pro zjištění stupně odpovědnosti obviněného za spáchaný trestný čin, ale i pro vyjasnění motivu činu, což jsou okolnosti důležité pro stanovení stupně nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Nebyly-li proto tyto okolnosti dostatečně při vyšetřování objasněny, odůvodňují vrácení obžaloby prokurátoru k došetření.

Podle ustanovení § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. vrací se věc prokurátoru nejen tehdy, je-li toho třeba k odstranění vad přípravného řízení nýbrž i tehdy, je-li toho třeba k náležitému objasnění věci. Pro otázku vrácení prokurátoru k došetření, není rozhodující, kdy před přijetím obžaloby vznikla nutnost doplnit vyšetřování, nýbrž rozhodující je rozsah nutnosti tohoto došetřování.

Špatný zdravotní stav matky obviněného nezbavuje prokurátora povinnosti uložené mu v § 80 odst. 3 tr. ř. vyrozumět rodinné příslušníky obviněného o vzetí do vazby.