Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V případě nezjištění osoby, jež je odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, pojišťovna nevstupuje namísto neznámého škůdce do odpovědnostního vztahu mezi poškozeným a neznámým škůdcem. Je tu vyhláškami o zákonném pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla založeno specifické právo poškozeného vůči pojišťovně na výplatu plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, jakého by se poškozenému dostalo, kdyby byl škůdce znám toto oprávnění poškozeného nemá povahu práva na náhradu škody. Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla není zjištěna, jestliže není známo, které vozidlo škodu způsobilo (nikoli tedy je-li skutkově sporné, kdo toto vozidlo řídil).

Postup pri hodnotení telesných poškodení v úrazovom poistení podla druhej vety bodu 12 Zásad pre hodnotenie (prílohy k vyhláške č. 49/1964 Zb., t.j. hodnotenie jednotlivých následkov telesného poškodenia ako celok, prichádzal do úvahy len vtedy, ak by išlo o následky na tom istom úde, orgáne alebo jeho časti. Ak sa však poškodenie trebárs následné prejavilo na iných údoch (orgánoch), nie je rozhodujúce, že pôvodne priame poškodenie sa týkalo iba riadiaceho telesného orgánu (napr.poškodenie miechy ako riadiaceho orgánu v centrálnej nervovej sústave). Pozri však teraz vyhlášku č. 364/1991 Zb., platnou v Slovenskej republike v Českej republike platí vyhláška č. 49/1964 Zb. v znení vyhlášok č. 55/1979 Zb. a č. 337/1991 Zb.

Předpokladem pro přiznání nároku pojišťovny podle ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 123/1974 Sb. /1/ je skutečnost, že v těle pojištěného došlo vlivem požití alkoholického nápoje (popřípadě omamného prostředku) ke změnám, které jsou (bez ohledu na to, zda je pojištěný subjektivně pociťuje nebo nepociťuje) způsobilé přivodit v době, kdy došlo ke způsobení škody, zhoršení (snížení) schopnosti pojištěného řídit motorové vozidlo.

Ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 123/1974 Sb. /1/ zakládá specifické právo poškozeného vůči pojišťovně na výplatu plnění ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, a to i když nebyla zjištěna osoba odpovědná za škodu.

Při odcizení věcí odpovídá pojištěnému občanovi za škodu ten, kdo ji způsobil zaviněným porušením právní povinnosti (§ 420 odst. 1 o. z.), tedy především osoba, která věci odcizila. Pouhé převzetí odcizených věcí od jiné osoby nezakládá samo o sobě odpovědnost za škodu toho, kdo tyto věci převzal. V tomto smyslu uplatňuje státní pojišťovna podle ustanovení § 368 o.z. právo na náhradu škody, které na ni přešlo z pojištěného.

V případě uzavření smlouvy mezi Českou (Slovenskou) státní pojišťovnou a příslušným odborovým svazem o pojištění odpovědnosti za škody při výkonu se tato smlouva nevztahuje na pokuty nebo penále, které jsou uloženy přímo pojištěnému pracovníku. Odpovídá-li pojištěný pracovník podle ustanovení § 172 zák. práce zaměstnavatelské organizaci za škodu, která vznikla této organizaci zaplacením jí uložené pokuty nebo penále, není pojišťovna povinna vzniklou škodu za pojištěného nahradit.

Jestliže po pojištěném z pojištění osob nikdo nedědí a dědictví připadlo státu podle ustanovení § 462 o. z., potom zaniká povinnost České (Slovenské) státní pojišťovny plnit z této pojistné smlouvy, když tu není žádného oprávněného subjektu ve smyslu ustanovení § 372 odst. 2 a 3 o. z. Stát, jemuž připadlo dědictví podle ustanovení § 462 o. z., není dědicem.