Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V samotném odložení věci z pojištěného majetku na místě k tomu určeném nebo obvyklém (§ 8 písm. c/ vyhlášky č. 48/1964 Sb.) nelze bez dalšího spatřovat vytvoření překážky nebo opatření chránící věc před odcizením (§ 20 odst. 1 vyhlášky č. 48/1964 Sb.), nýbrž je nutno podle konkrétním okolností, za nichž došlo k odložení věci a k jejímu odcizení, posoudit, zda a jaká opatření měla být učiněna.

Okolnost, že na pojišťovnu přechází právo pojištěného vůči jinému na náhradu škody z pojistné události až do výše plnění, které pojištěnému poskytla (§ 368 odst. 1 o. z.), nemá vliv na právo dlužníka namítat vůči pojišťovně promlčení a na počátek běhu promlčecí doby.

Nárok poisťovne na náhradu súm vyplatených z dôvodu škody spôsobenej prevádzkou motorových vozidiel proti tomu poistenému, ktorý spôsobil škodu v stave, keď jeho schopnosť viesť motorové vozidlo bola znížená po požití alkoholických nápojov, je osobitným nárokom z poistného pomeru v zmysle ustanovenia § 10 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 197/1964 Zb. Spory o týchto nárokoch medzi socialistickými organizáciami nie sú vyňaté z právomoci hospodárskej arbitráže.

Právo na plnenie z poistnej zmluvy o poistení osôb podla ustanovenia § 372 ods. 3 O. z. nenáleží čs. štátu, ktorému pripadlo dedičstvo po poistenom podla ustanovenia § 462 O. z.

Z ustanovení § 20 odst. 2 vyhlášky ministerstva financí č. 48/1964 Sb. ani z ustanovení § 363 a násl. o. z. nelze vyvodit, že platí vyvratitelná domněnka, že věc byla uložena způsobem uvedeným v ustanovení § 20 odst. 2 citované vyhlášky a že proto pojišťovna je povinna plnit, pokud neprokáže, že v době krádeže nebyly cennosti zamčeny.

Částka 500 Kčs, do níž není poškozený oprávněn požadovat vůči pojišťovně náhradu škody na věci způsobené provozem nezjištěného vozidla (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 197/1964 Sb.), je podílem na náhradě škody, který si poškozený musí nést sám ze svého, avšak jen jednou, bez ohledu na to, kolika nezjištěnými motorovými vozidly byla škoda způsobena.

Poistnou udalosťou v zmysle ustanovenia § 355 ods. 2 O. z. pri úrazovou poistení podla ustanovenia § 1 ods. 1 bod 4 vyhlášky č. 49/1964 Zb. nie je úraz, ale telesné poškodenie alebo smrť, ku ktorým došlo za podmienok uvedených v ustanovení § 22 citovanej vyhlášky. Premlčacia doba podla ustanovenia § 104 O. z. začína plynúť nie za rok od úrazu, ale za rok odo dňa, keď sa prejavili následky úrazu. Ak však následky úrazu nastali až po zániku poistenia, hoci k úrazu došlo počas poistenia, vznikne poisťovni povinnosť plniť iba v tom prípade, ak sa následky prejavili v čase troch rokov od úrazu (§ 28 ods. 1 vyhlášky č. 49/1964 Zb.). Poisťovni povinnosť podla podmienok poistnej zmluvy vôbec nevznikla, ak následky úrazu nastali po čase dlhšom ako tri roky od úrazu.