Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Došlo-li k propadnutí majetku občana uloženému rozsudkem soudu v trestním řízení, uplatňuje stát právo na vydání věci z tohoto majetku proti každému, kdo ji neprávem zadržuje. Nemůže však úspěšně uplatňovat nárok na zaplacení peněžní částky odpovídající kupní ceně, která byla zaplacena podle neplatné kupní smlouvy, jíž byla věc propadlá ve prospěch státu převedena na jiného nabyvatele.

Státu připadající plnění ve smyslu ustanovení § 457 odst. 2 a 3 o. z. musí vydat ten, kdo již vrácené plnění převzal. Účastník neplatné smlouvy přejaté plnění buď podle ustanovení § 457 odst. 1 o. z. vrací druhému účastníku smlouvy, nebo je na základě rozhodnutí soudu (podle ustanovení § 457 odst. 2 o. z.) vydá státu. Nelze proto účastníku neplatné smlouvy, který již druhému účastníku smlouvy plnění vrátil, uložit, aby toto plnění vydal státu.

Byla-li věc, která má být vrácena, protože smlouva o její koupi byla neplatná z důvodů uvedených v ustanovení § 399 odst. 2 o. z., zničena nebo poškozena tak, že na prodávajícím nelze požadovat, aby ji přijal zpět, může kupující uplatňovat jen nárok na vrácení toho, oč dohodnutá kupní cena přesahovala cenu stanovenou podle cenových předpisů nebo určenou odhadem. Byla-li věc znehodnocena jen do té míry, že lze na prodávajícím žádat, aby ji přijal nazpět, nahradí se znehodnocení věci odpočtem z kupní ceny, která se má vrátit. O těchto vzájemných nárocích rozhodne soud rovněž v řízení o neplatnost smlouvy a o vrácení plnění z neplatné smlouvy.

Premlčacia doba na uplatnenie nároku na vydanie neoprávneného majetkového prospechu z plnenia, ktorého právny dôvod odpadol, keď právoplatne rozhodnutie správneho orgánu o priznaní tohto plnenia bolo potom zrušené po preskúmaní rozhodnutia mimo odvolacieho konania, začne plynúť až do právoplatnosti tohto rozhodnutia o zrušení pôvodného preskúmaného rozhodnutia a nie už vtedy, keď sa správny orgán dozvedel (napr. z protestu prokurátora), že pôvodné rozhodnutie bolo vydané v rozpore so zákonom, iným právnym predpisom alebo všeobecne záväzným nariadením.

Při úvaze o tom, zda je dobře možné vydání toho, co bylo neoprávněně získáno (§ 458 odst. 1 o. z.), je třeba přihlížet ke všem důsledkům tohoto navrácení v předešlý stav, a to zejména z hlediska hospodárnosti, aby totiž k němu nedocházelo za cenu znehodnocení nebo dokonce zničení věcí, jež by jinak mohly sloužit svému účelu tam, kde jsou umístěny (zabudovány), a aby také nedocházelo i k dalším nákladům, jež by bylo třeba vynaložit na demontáž vracených věcí.

Poskytne-li organizace pracovníku zálohu na mzdu a ta potom není kryta další vykonanou prací tohoto pracovníka, jde o plnění bez právního důvodu, jímž pracovník pracovník získává neoprávněný majetkový prospěch (§ 243 odst. 2 zák. práce). Pracovník věděl nebo z okolností musil předpokládat, že jde o částky neprávem vyplacené (§ 243 odst. 3 zák. práce), šlo-li o částky, které obdržel jako zálohu na mzdu za práci, jež pak nebyla vykonána. /1/ Organizace zjistí (§ 243 odst. 1 zák. práce), zda předem poskytnutá záloha na mzdu byla nebo nebyla kryta další vykonanou prací, zpravidla při vyúčtování mzdy za uplynulé měsíční období.

K některým otázkám projednávání žalob o vydání neoprávněného majetkového prospěchu podle občanského zákoníku a zákoníku práce