Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Lze-li rozhodnutí odvolacího soudu napadnout dovoláním, a to i tehdy, je-li přípustnost dovolání posuzována podle § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., není odvolací soud soudem, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, ve smyslu článku 267 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.V takovém případě není odvolací soud povinen, vyvstane-li před ním otázka výkladu či platnosti předpisu práva Evropské unie, se s takovou otázkou obrátit na Soudní dvůr; tím není dotčena možnost odvolacího soudu tak učinit (článek 267 odst. 1, odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie).

O překážku věci zahájené (§ 83 odst. 1 o. s. ř.) jde i v případě, kdy je žaloba o zaplacení téže směnky směřující proti témuž žalovanému podána soudním exekutorem v rámci provádění exekuce přikázáním pohledávky povinného a následně správcem konkursní podstaty povinného.

Uzavře-li statutární orgán organizační jednotky občanského sdružení jejím jménem zástavní smlouvu, aniž by si opatřil podle stanov potřebný předchozí souhlas jiného orgánu občanského sdružení, odpovídá občanskému sdružení za škodu, kterou mu tímto jednáním způsobil. Na platnost úkonu učiněného jménem organizační jednotky občanského sdružení však překročení tohoto vnitřního omezení žádný vliv nemá.

Namítá-li v soudním řízení jeho účastník, proti němuž byl vydán cizí rozhodčí nález, že neměl možnost se v rozhodčím řízení bránit, může soud v režimu Úmluvy ze dne 6. listopadu 1959 o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů (uveřejněné pod číslem 74/1959 Sb.) tento rozhodčí nález uznat (vycházet z něj) pouze tehdy, vypořádá-li se s uvedenou námitkou (článek V odst. 1 písm. b/ úmluvy).

Ze znění § 43 odst. 4 tr. zákoníku, že se ustanovení o souhrnném trestu neužije, jestliže dřívější odsouzení je takové povahy, že se na pachatele hledí, jako by nebyl odsouzen, vyplývá, že je vyloučeno nejen vlastní uložení souhrnného trestu, ale také upuštění od uložení souhrnného trestu podle § 44 tr. zákoníku.

To, zda konkursní soud vyhoví návrhu konkursního věřitele, který svou přihlášenou pohledávku vůči dlužníku postoupil v průběhu konkursního řízení smlouvou o postoupení pohledávky jiné osobě, na vydání rozhodnutí podle § 107a o. s. ř., nelze ani v případě, že pohledávka již byla v konkursu zjištěna, podmiňovat předložením listiny vydané anebo ověřené státním orgánem nebo notářem (§ 256 o. s. ř.). Smlouva o postoupení pohledávky je právní skutečností, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení (§ 107a odst. 1 o. s. ř.) i tehdy, je-li postupníkem právnická osoba v likvidaci (jen proto, že postupník je právnickou osobu v likvidaci, nejde o právní skutečnost, se kterou právní předpisy převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení nespojují).

Popření pohledávky konkursního věřitele správcem konkursní podstaty co do požadované sazby úroku z prodlení umožňuje soudu, aby – shledá-li výhradu neplatnosti ujednání o sazbě úroku z prodlení důvodnou – žalobu o určení pravosti pohledávky zamítl (jen) v rozsahu, v němž požadovaná sazba úroku z prodlení převyšovala zákonnou sazbu úroku z prodlení.