Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Ukládání nápravného opatření není vázáno na trest odnětí svobody a jeho výměru v konkrétním případě. Jestliže vzhledem k ustanovení § 28 tr. zák. a vzhledem k ustanovení zvláštní části trestního zákona je přípustné uložení trestu nápravného opatření, ať už jako trestu samostatného nebo trestu ukládaného vedle jiného trestu, pak při výměře a stanovení dalšího obsahu tohoto trestu je soud vázán pouze hledisky § 23, 31 a násl., a § 44 tr. zák. Proto nelze používat ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody (§ 40 tr. zák.).

Pred takým závažným rozhodnutím, ako je premena trestu nápravného opatrenia uloženého za priestupky v nepodmienečný trest odňatia slobody u doteraz netrestaného pracujúceho, je treba uvážiť v prvom rade to, či sa účel trestu môže splniť iba výkonom trestu odňatia slobody.

Síla výchovného kolektivu, v němž pachatel žije a pracuje, je rozhodujícím činitelem na cestě jeho nápravy. Proto je třeba, aby soudy zejména u pachatelů prvotrestaných pro trestné činy menší nebezpečnosti pro společnost, využívaly součinnosti se společenskými organizacemi a předávaly pachatele k převýchově společenským organizacím.

Okolností, z níž nutno usuzovat, že při škodě menší než 500 Kčs byl spáchán trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, může být i recidiva, pokud zvyšuje nebezpečnost činu a pachatele pro společnost do té míry, že nelze mít zato, že byl spáchán čin menšího významu a že se tedy jedná jen o přestupek, resp. kárné provinění. K tomu nestačí jakékoliv předchozí odsouzení pachatele, zejména ani skutečnost, že byl již odsouzen pro rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví menšího významu.

Nariadenie premeny nápravného opatrenia, uloženého za priestupok orgánom národného výboru, na trest odňatia slobody podla § 17 ods. 2 zák. č. 102/1953 Zb. predpokláda, že odsúdený, ak pri trestu nápravného opatrenia nebola nariadená zmena zamestnania, prácu v pracovnom pomere riadne nevykonáva alebo že pri nariadenej zmene zamestnania určenú prácu nenastúpil v určenej lehote alebo ju riadne nevykonáva.

Napriek hodnote neprevyšujúcej 500,- Kčs ide o trestný čin rozkrádanie majetku v socialistickom vlastníctve podla § 245 ods. 1 písm. a) tr. zák. a nielen o priestupok rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podla § 35a tr. zák. spr., keďže išlo o odcudzenie osiva JRD určeného na siatie, zo sejaceho stroja, čo by bolo malo za následok menšie výnosy, čím sa zvyšuje nebezpečnosť konania obžalovaného pre spoločnosť. Aby rozsudok bol spravodlivý, je treba, aby výrok o treste zodpovedal všetkým ustanoveniam, ktoré trestný zákon dotyčne tohto výroku obsahuje. Prvou podmienkou uloženia správneho trestu je, aby súd urobil podrobný rozbor konania obžalovaného a hladal príčinu, prečo obžalovaný konal zisteným spôsobom a pritom prihliadol na osobu, možnosť nápravy, ako aj na ostatné podmienky v § 19 ods. 1 tr. zák. uvedené.

Okolnosti, které mohou odůvodnit rozhodnutí podle § 356 odst. 2 a § 348 odst. 1 tr. ř. nelze zaměňovat s okolnostmi, na jejichž základě je možno učinit rozhodnutí podle § 40 odst. 2 tr. zák. a § 358 tr. ř. Okolnosti, že odsouzený měnil před nástupem vojenské služby zaměstnání, je nerozhodná, když byl výkon nápravného opatření odložen až do konce vojenské služby. Chování odsouzeného ve vojenské službě může být jen důvodem k tomu, aby soud neupouštěl od výkonu nápravného opatření podle § 348 odst. 1 tr. ř., nemůže však být důvodem k postupu podle § 40 odst. 2 tr. zák.