Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. K posuzování jednání pachatele pokračujícího trestného činu loupeže spáchaného několika útoky, z nichž jedním se pachateli nepodařilo zmocnit se cizí věci: V případě, kdy škoda již způsobená ani spolu se škodou, kterou pachatel zamýšlel způsobit, nedosáhne výše značné škody, jde o dokonaný trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1 tr. zák. V případě, kdy škoda již způsobená teprve spolu se škodou, kterou pachatel zamýšlí způsobit, dosáhne výše značné škody, jde o pokus trestného činu loupeže podle § 8 odst. 1, § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. V případě, kdy již způsobená škoda sama dosahuje výše značné škody a ani spolu se škodou, kterou pachatel zamýšlí způsobit, nedosáhne výše škody velkého rozsahu, jde o trestný čin loupeže podle § 234 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. dílem dokonaný, dílem nedokonaný ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1 tr. zák., a to i za okolností, že pachatel útokem, který se mu nepodařilo dokončit, chtěl získat věc, jejíž hodnota nedosahovala sama o sobě výše značné škody.

Spolupachatelem na trestném činu loupeže podle § 9 odst.2 tr.zák.,§ 234 odst.1 tr.zák. je i ten, kdo se sám nedopouští násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí, ale např.jedná tak,aby nalezl cizí věc,které se chce spolu s ostatními pachateli zmocnit. Spolupachatel trestného činu loupeže,který sám fyzicky poškozeného nenapadl,odpovídá za jeho smrt podle § 9 odst.2,§ 234 odst.1,3 tr.zák., jestliže byla způsobena jednáním jiného spolupachatele v rámci společného loupežného útoku proti poškozenému, a on alespoň vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl, že tímto útokem uvedený težší následek může být způsoben (§ 5 písm.b),§ 6 písm.a)tr.zák.).

I. Jednání pachatele, který s úmyslem krást vnikne do rodinného domku, kde násilím donutí majitelku domku, aby mu vydala částku 700 Kč a potom z domku odcizí další věci využívaje toho, že byl předchozím jednáním vyloučen odpor poškozené, lze posoudit jen jako trestný čin loupeže podle § 34 odst. 1 tr. zák. a nikoli též jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.

II. Násilím ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1, 2 tr. zák. je i vytržení sítě proti hmyzu u pootevřeného okna komory. Uvedený znak je totiž naplněn i tehdy, směřuje-li proti věci, která není překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí do domu nebo bytu jiného.

III. Uplatňují-li nárok na náhradu škody, která byla způsobena na majetku poškozeného, pozůstalí po poškozeném, musí soud vždy na podkladě důkazů zjistit, zda jde o právní nástupce (dědice) poškozeného.

K výkladu ustanovení §89 odst. 15 tr.zák. o postupu při stanovení výše škody. Pro stanovení výše škody způsobené trestným činem a pro rozsah povinnosti k její náhradě v případech, kdy předmětem útoku byla cizí měna (např.pachatel se trestným činem loupeže podle § 234 tr.zák. zmocnil cizí věci-cizozemských peněz), je třeba vyccházet z kurzu (ceny), za kterou se příslušná cizí měna oprávněným subjektem (směnárnou) v době spáchání trestného činu prodávala, nikoli z kurzu (ceny), za kterou cizí měnu oprávněný subjekt nakupoval.

Smyslem ustanovení o trestném činu nepřekažení trestného činu podle § 167 tr. zák. je zejména zabránit spáchání v zákoně vymezených závažných trestných činů a tím chránit společnost před jejich škodlivými následky. Za následek trestného činu podle § 167 tr. zák. je proto možno považovat i následek toho konkrétního trestného činu, který nebyl překažen. To je důležité z hlediska totožnosti skutku, která je zachována ve smyslu § 220 odst. 1 tr. ř. i v případě, kdy obviněný je obžalobou stíhán jako spolupachatel trestného činu uvedeného v § 167 tr. zák., např. loupeže podle § 234 tr. zák., ale prokáže se, že svým jednáním naplňoval jenom znaky trestného činu podle § 167 tr. zák. Podobně je tomu i tehdy, když je zjištěno, že obviněný stíhaný jako spolupachatel trestného činu pouze převedl na sebe věc získanou tímto trestným činem jinou osobou nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno. Totožnost skutku je vzhledem ke stejnému následku zachována i pro skutkovou podstatu trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák., neboť jím pachatel vlastně napomáhá tomu, aby byl, pokud jde o odcizenou věc, zachován stav vytvořený základním trestným činem.

Jestliže pachatel úmyslně usmrtí jiného, aby se zmocnil cizí věci, je možné takový skutek posoudit jen jako trestný čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. f) tr.zák. Jednočinný souběh tohoto trestného činu s trestným činem loupeže podle § 234 odst. 1 tr.zák. je vyloučen.

I. Vymáhanie okamžitého zaplatenia pohladávky použitím násilia alebo hrozby bezprostredného násilia naplňa znaky objektívnej stránky skutkovej podstaty trestného činu lúpeže podla § 234 Tr. zák.Neodovzdané peniaze predstavujúce nezaplatenú cenu poskytnutej služby sú vo vzťahu k tomu, kto službu poskytol, cudzou vecou v zmysle § 234 odst. 1, prípadne § 247 odst. 1, 2 Tr. zák.