Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15.06.1995, sp. zn. Tzn 17/95, ECLI:CZ:NS:1995:TZN.17.1995.1
Datum: 15.06.1995 Sp. zn.: Tzn 17/95 Nejvyšší soud
Datum: 15.06.1995 Sp. zn.: Tzn 17/95 Nejvyšší soud
Datum: 05.11.1993 Sp. zn.: 7 To 168/93 Vrchní soud v Praze
Datum: 20.11.1992 Sp. zn.: 6 To 49/92 Nejvyšší soud ČR
I. Jednání pachatele, který s úmyslem krást vnikne do rodinného domku, kde násilím donutí majitelku domku, aby mu vydala částku 700 Kč a potom z domku odcizí další věci využívaje toho, že byl předchozím jednáním vyloučen odpor poškozené, lze posoudit jen jako trestný čin loupeže podle § 34 odst. 1 tr. zák. a nikoli též jako trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 tr. zák.
II. Násilím ve smyslu ustanovení § 238 odst. 1, 2 tr. zák. je i vytržení sítě proti hmyzu u pootevřeného okna komory. Uvedený znak je totiž naplněn i tehdy, směřuje-li proti věci, která není překážkou, jejímž účelem je zabránit vniknutí do domu nebo bytu jiného.
III. Uplatňují-li nárok na náhradu škody, která byla způsobena na majetku poškozeného, pozůstalí po poškozeném, musí soud vždy na podkladě důkazů zjistit, zda jde o právní nástupce (dědice) poškozeného.
Datum: 02.06.1992 Sp. zn.: 5 To 39/91 Nejvyšší soud ČR
Datum: 07.05.1992 Sp. zn.: 3 To 21/92 Nejvyšší soud ČR
Datum: 08.05.1991 Sp. zn.: 3 To 19/91 Nejvyšší soud ČR
Datum: 22.06.1990 Sp. zn.: 8 Tz 94/90 Nejvyšší soud SR