Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Stanoviskotrestního kolegia Nejvyššího soudu České a Slovenské Federativní Republiky z 24. května 1990 č. Tpjf 35/90 k výkladu ustanovení § 35 odst. 2 a § 38 odst. 2 tr. zák.Ukládá-li soud pachateli souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody a zruší-li podle § 35 odst. 2 tr. zák. výrok o předchozím nepodmíněném trestu odnětí svobody, zruší zároveň všechna rozhodnutí na zrušený výrok obsahově navazující, která pozbyla v důsledku zrušení uvedeného výroku o trestu podklad, a tedy i rozhodnutí o použití amnestie podle § 368 tr.ř., na jejímž základě byl zcela nebo zčásti prominut předchozí nepodmíněný trest odnětí svobody.Původně prominutý trest odnětí svobody nebo jeho část nelze po uložení souhrnného trestu započítat podle § 38 odst. 2 tr.zák. ( k tomu srov. blíže č. 33/1982 Sb. rozh.tr.).Po právní moci nového rozhodnutí je však třeba opět rozhodnout o použití agraciačního ustanovení amnestie, pokud ovšem jeho použití přichází v úvahu.

Postup podle § 370 odst. 1 tr. ř. předpokládá, že za amnestií dotčený trestný čin byl uložen souhrnný nebo úhrnný trest. Bylo-li podle § 37 tr. zák. upuštěno od uložení souhrnného trestu za trestný čin, na který se vztahuje amnestie, nepřichází postup podle § 370 odst. 1 tr. ř. v úvahu.

Zhodnocení praxe soudů ukládání trestů.

Nejde o souběh, byl-li další trestný čin (přečin) spáchán po doručení trestního příkazu, byť před vyhlášením dalšího odsuzujícího rozsudku, popř. před doručením dalšího trestního příkazu, kterým byl výrok o trestu uložený prvním trestním příkazem zrušen a kterým byl uložen trest souhrnný. V takovém případě je třeba za trestný čin, popř. přečin, spáchaný po doručení prvního trestního příkazu, uložit samostatný trest.

Při ukládání souhrnného trestu nemusí soud obligatorně uložit trest zákazu činnosti, byl-li takový trest uložen již dřívějším rozsudkem (§ 35 odst. 2 posl. věta tr. zák.). Bude však zpravidla v rozporu s účelem trestu, jestliže soud takový trest neuloží novým rozsudkem, a to proto, že již při ukládání trestu dřívějším rozsudkem byly splněny zákonné podmínky pro uložení tohoto druhu trestu.

Ukládá-li soud trest odnětí svobody za více trestných činů podle zásad uvedených v § 35 odst. 1, 2 tr. zák., z nichž nejpřísnější je trestný čin spáchaný formou přípravy (§ 7 tr. zák.), může za použití § 40 odst. 2. tr. zák. uložit trest odnětí svobody pod dolní hranici nepřísnější trestní sazby i bez podmínek § 40 odst. 1 tr. zák.,nikoli však pod dolní hranici trestní sazby nejpřísnějšího sbíhajícího se trestného činu, který byl dokonán nebo o který se pachatel pokusil pod dolní hranici sazby stanovené za tento trestný čin lez uložit trest jen za splnění podmínek uvedených v § 40 odst. 1 tr. zák.

V prípade zrušenia rozsudku, ktorým bol uložený súhrnný trest, obnoví sa platnosť výroku o treste v predchádzajúcom rozsudku zrušeného pri ukladaní súhrnného trestu podla § 35 ods. 2 veta druhá Tr. zák. Ak v novom konaní nedôjde k odsúdeniu obžalovaného a uloženie súhrnného trestu preto už neprichádza do úvahy, nemožno uložiť trest za trestné činy, z ktorých bol páchatel uznaný za vinného predchádzajúcim rozsudkom, pretože obnovením platnosti výroku o treste v tomto rozsudku je i v tomto smere vec právoplatne rozhodnutá.