Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Organizace využívající předmět vynálezu při stavebních pracích odpovídá za výplatu odměny za vynález, i když projektový ústav zapracoval předmět vynálezu do rozpočtu (v rozporu s ustanovením § 35 vyhlášky č. 163/1973 Sb.); povinnost vyplatit odměnu autorovi vynálezu tu není na straně projektového ústavu ani investora.

Využitím vynálezu (§ 40 zákona č. 84/1972 Sb.), jímž vzniká právo na odměnu autorovi vynálezu (§ 116 téhož zákona), je i v ten případ, při němž výzkumný ústav vyrobí na základě dokumentace autora prototyp, které hospodářskou smlouvu převede úplatně na výrobní organizaci, i když ta je jen zkouší pro případnou sériovou výrobu.

V případě příjmů z tvůrčí činnosti literární nebo umělecké anebo z činnosti výkonných umělců je třeba za výdělek poškozeného dosahovaný po poškození (§ 447 odst. 1 o. z.) pokládat i honoráře, které mu byly proplaceny v době po přiznání invalidního důchodu, avšak za činnost z doby před způsobením škody. Při stanovení náhrady za ztrátu na výdělku je třeba tyto příjmy připočísti k invalidnímu důchodu poškozeného.

Hromadná výroba napodobenin uměleckého díla není volným užitím uměleckého díla (§ 15 odst. 2 písm. f/ zákona č. 35/1965 Sb.); je proto k ní zapotřebí souhlasu autora.

Aj keď nároky autorov alebo výkonných umelcov vyplývajúce z Autorského zákona (zákona č. 35/1965 Zb.) uplatňujú socialistické organizácie zastupujúce autorov alebo výkonných umelcov (§ 44 odst. 1 zákona č. 35/1965 Zb.) proti iným socialistickým organizáciam, prejednávajú spory o týchto nárokoch z autorského práva súdy v občianskom súdnom konaní a nie hospodárska arbitráž.

Nárok na úhradu odmien autorov, odmien výkonných umelcov, ako aj príspevkov pre kultúrne fondy (§ 44 zákona č. 35/1965 Zb.), je nárokom z autorského práva. Preto aj keď tieto ich nároky uplatňuje ochranný zväz autorský proti socialistickej organizácii, nemožno na tento právny vzťah použiť ustanovenia Hospodárskeho zákonníka. Premlčanie tohto nároku treba tu posudzovať podla ustanovení Občianskeho zákonníka.

Rozsah rozšiřování díla musí být v nakladatelské smlouvě - pod neplatností - vyjádřen dostatečně a určitě. Tomuto požadavku nevyhovuje takové stanovení rozsahu nákladu, které se zmiňuje jen o vydání nebo o výši nákladu určeném podle poptávky, podle průzkumu na knižním trhu, podle došlých objednávek apod. Je-li náklad díla určen především členům organizací, kteří o ně projeví svou objednávkou zájem a jimž musí být vyhověno (např. členům Klubu čtenářů), stačí, jestliže se určí náklad minimálním počtem výtisků, který je nakladatelství povinno vydat, a maximálním počtem výtisků, který je nakladatelství oprávněno vydat, přičemž o definitivním nákladu rozhodnou stanovená kritéria (např. počet došlých objednávek).