Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Předmětem soudního přezkoumání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, jímž byla provedena valorizace důchodu podle zákona č. 547/1992 Sb., o zvýšení důchodů v roce 1993, a které bylo napadeno opravným prostředkem poživatele důchodu, je správná aplikace zákona o valorizaci důchodů a nikoli výše dosud pobíraného důchodu. V řízení o tomto opravném prostředku nemůže být přezkoumáváno další rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení, jehož cílem bylo odstranění zjištěné chyby ohledně mylného uvedení roku přiznání invalidního důchodu, pokud proti tomuto dalšímu rozhodnutí navrhovatel nepodal samostatný opravný prostředek.

Činnost poslance České národní rady bylo nutno ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 100/1988 Sb. a ustanovení zákona č. 371/1990 Sb. /1/ považovat za zaměstnání, když podle ustanovení § 15 zákona č. 371/1990 Sb. poslanci náležel plat, který podléhal dani ze mzdy, a podle ustanovení § 10 téhož zákona byl účastníkem nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení stejně jako pracovníci v pracovním poměru. Nemohl proto zároveň pobírat starobní důchod.

Byla-li dávka důchodového zabezpečení přiznána jako dávka dobrovolná, třebaže se navrhovatelka domáhala přiznání dávky nárokové (případně i jen výplaty dávky jako dávky nárokové), náleží soudu přezkoumání rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení z toho hlediska, zda byly nebo nebyly splněny zákonné předpoklady pro přiznání dávky nárokové.

Vzhledem k ustanovení § 26 zákona č. 87/1491 Sb. nelze při přepočtu důchodu pominout výdělek z umělecké činnosti, který byl správně vzat v úvahu již při výpočtu navrhovatelova starobního důchodu (na základě ustanovení § 61 odst. 1 písm. b/ vyhlášky č. 149/1988 Sb.) a který tvoří nedílnou součást celkového průměrného měsíčního výdělku, rozhodného pro výpočet starobního důchodu.

Podle ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, nelze hodnotit doby pojištění živnostníka např. před rokem 1948 (kdy si platil dobrovolné penzijní pojištění, např. od 1. 11. 1939 do 30. 9. 1947) pro účely důchodu jako doby zaměstnání, neboť tu jde o období, na něž se zákon č. 87/1991 Sb. nevztahuje

Podmínky pro přiznání vdovského důchodu žadatelky o tento důchod byly splněny (ve smyslu ustanovení § 46 odst. 5 zákona č. 100/1988 Sb.), byla-li v domácnosti (od narození druhé dcery v roce 1971) se souhlasem svého manžela (který zemřel 16. 4.1990), vychovala dvě děti a měla vůči manželovi nárok na výživné, které jí manžel řádně plnil. Není přitom podstatné, proč nepracovala, nýbrž je rozhodné, že byla v době jeho smrti na manžela odkázána svou výživou a měla i právo na to, aby její hmotná a kulturní úroveň byla stejná jako u manžela (§ 91 odst. 1 zákona o rodině) s přihlédnutím ovšem k tomu, že nepečovala o společnou domácnost a že manželé spolu nežili.

Zhodnocení doby studia studentů vysokých škol pro účely důchodového zabezpečení ve smyslu ustanovení § 24 odst.5 zákona č.87/1991 Sb. není vázáno jen na denní formu studia, ale vztahuje se i na studium při zaměstnání.