Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Vykonává-li odsouzený trest odnětí svobody za trestný čin uvedený v § 62 odst. 1 tr. zák., může být podmíněně propuštěn až po vykonání dvou třetin uloženého trestu odnětí svobody, a to i přesto, že v době, kdy je o podmíněném propuštění rozhodováno, již čin, za který byl trest uložen, by vzhledem ke změně právní úpravy nenaplňoval znaky skutkové podstaty žádného z trestných činů uvedených v § 62 odst. 1 tr. zák. V takovém případě nelze aplikovat § 16 tr. zák.

Na rozhodnutí o tom, že se podle § 64 odst. 1 tr. zák. vykoná zbytek trestu u podmíněně propuštěného, nemá vliv skutečnost, že jde o úhrnný trest, který byl uložen před účinností zákona č. 253/1997 Sb. i za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona. O zkrácení takového trestu podle přechodných ustanovení k citovanému zákonu musí rozhodnout soud, jenž trest uložil.*)

Rozhoduje-li soud o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody za situace, kdy jde o výkon více postupně uložených trestů, musí ve výroku usnesení výslovně uvést všechny tresty, které se z hlediska ustanovení § 61 odst. 1 tr.zák. považují za trest jediný ( § 64 zák. č. 59/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů ). Jestliže je o pomíněném propuštění z výkonu téhož trestu odnětí svobody znovu rozhodnuto po zrušení předchozího pravomocného usnesení o podmíněném propuštění, započítá se do nově stanovené zkušební doby doba, po kterou podmíněně propuštěný vedl řádný život a která spadala do zkušební doby stanovené původním rozhodnutím o podmíněném propuštění, a to analogicky podle § 59 odst. 3 tr.zák. a § 334 odst. 1 tr.ř.

Byl-li obžalovanému před účinností zákona č. 290/1993 Sb. pravomocně uložen podmíněný trest odnětí svobody za čin, který od účinnosti tohoto zákona není trestným činem, nemůže s ohledem na čl. III bod 3 citovaného zákona přicházet do budoucna v úvahu rozhodnutí podle § 60 odst. 1 tr. zák., že obžalovaný uložený trest vykoná.

Jestliže byl zbytek trestu odnětí svobody, dosud nevykonaný vzhledem k podmíněnému propuštění odsouzeného, prominut rozhodnutím prezidenta republiky o amnestii z 3. 2. 1993, nelze o tomto zbytku rozhodovat podle 64 odst. 1 tr. zák., tedy že se odsouzený osvědčil, resp. že se zbytek trestu vykoná.

Podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, který byl uložen zvlášť nebezpečnému recidivistovi podle § 41 písm. b) tr. zák. ve znění zák. č. 140/1961 Sb., přichází i za účinnosti zákona č. 175/1990 Sb. v úvahu jen za předpokladu, že odsouzený vykonal dvě třetiny uloženého trestu odnětí svobody. Redakční poznámka: Uloženým trestem odnětí svobody se s ohledem na § 61 odst. 1 tr. zák. rozumí i trest odnětí svobody zmírněný na základě rozhodnutí prezidenta republiky.

Ustanovenie § 61 ods. 1 a nasl. Tr. zák. o podmienečnom prepustení z výkonu trestu odňatia slobody nemožno použiť u cudzích štátnych príslušníkov odsúdených československým súdom za trestný čin alebo prečin, ktorí nemajú na území ČSSR trvalý pobyt. /1/