Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Důvodem tzv. kolusní vazby podle § 67 písm. b) tr. ř. nemůže být okolnost, že obviněný popírá trestnou činnost, z níž je obviněn nebo obžalován, nebo že odmítá vypovídat vazby nesmí být nikdy zneužito k tomu, aby obviněný byl přinucován k výpovědi nebo k doznání. Důvodnost obavy, že obviněný bude působit na svědky příp. spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, musí být zjištěna vždy na základě konkrétních skutečností. Nestačí tedy pouhá okolnost, že ve věci, v níž obviněný popírá vinu, mají být vyslechnuti jako svědci spolupracovníci obviněného.

Zo zprávy o výsledkoch previerky činnosti dvoch krajských súdov ako súdov druhého stupňa na trestnom úseku.

K výklade ustanovení na ochranu majetku v socialistickom vlastníctve, trestného činu rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve podla § 132 tr. zák., trestného činu podielnictva na škodu majetku v soc. vlastníctve podla § 134 tr. zák., trestného činu zneužívania soc. podnikania podla § 120 tr. zák. K rozlišovaniu spolupáchatelstva od účastenstva (§ 9, 10 tr. zák.). Za škodu spôsobenú trestným činom proti majetku treba považovať škodu vzniklú tým, že ten, komu vec náležala, o túto prišiel. Pokial sa obžalovaný na takejto škode vedome podiela, porušuje povinnosti v zmysle § 337 obč. zák. V novej právnej úprave treba vychádzať z toho, že pri hodnotení stupňa nebezpečnosti trestných činov pre spoločnosť podmieňujúceho použitie vyššej trestnej sadzby (§ 88 tr. zák.) sa podradenie trestnej činnosti pod prísnejšie ustanovenie pre podstatne vyšší stupeň nebezpečnosti činu pre spoločnosť a súčasne mimoriadne zmiernenie trestu vzhladom na výnimočné okolnosti prípadu (§ 40 ods. 1 tr. zák.) navzájom vylučujú.

Účelem trestu zákazu činnosti je znemožnit pachateli trestného činu, jehož se dopustil v souvislosti s výkonem určitého povolání nebo funkce, aby takový trestný čin v budoucnosti opětovně spáchal. Soud proto může pachateli trestného činu uložit trest zákazu jen takové činnosti, v souvislosti s jejímž výkonem se pachatel dopustil trestného činu může při tom vyslovit i všeobecnější zákaz výkonu některých funkcí nebo činností, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s takovými funkcemi nebo činnostmi. Soud však nemůže pachateli trestného činu zakázat výkon jakéhokoliv povolání a určit mu povolání jediné, a stejně tak není oprávněn přikázat mu určité pracoviště.

Když odvolací soud z podnětu stížnosti prokurátora změní rozhodnutí soudu 1. stolice o propuštění obviněného z vazby, nastává povinná účast prokurátora při hlavním líčení, jakož i nutnost, aby obviněný měl obhájce [Pokud ovšem výslovně neprohlásil, že si ho nepřeje - § 217 odst. 2, písm. a) 3 tr. ř.] a to i tehdy, když soud 1. stolice před tím usnesením o přijetí obžaloby rozhodl, že účast prokurátora při hlavním líčení není povinná a obhajoba není nutná. V takovém případě je soud 1. stolice povinen podle § 207 tr. ř. učinit potřebná opatření k zajištění přítomnosti prokurátora a obhájce na hlavním líčení.

Rozbor a zhodnocení praxe soudů při předbežném projednání obžalob.

Okolnosti, týkající se duševního stavu jsou důležité nejen pro zjištění stupně odpovědnosti obviněného za spáchaný trestný čin, ale i pro vyjasnění motivu činu, což jsou okolnosti důležité pro stanovení stupně nebezpečnosti jeho jednání pro společnost. Nebyly-li proto tyto okolnosti dostatečně při vyšetřování objasněny, odůvodňují vrácení obžaloby prokurátoru k došetření.

Podle ustanovení § 199 odst. 1 písm. d) tr. ř. vrací se věc prokurátoru nejen tehdy, je-li toho třeba k odstranění vad přípravného řízení nýbrž i tehdy, je-li toho třeba k náležitému objasnění věci. Pro otázku vrácení prokurátoru k došetření, není rozhodující, kdy před přijetím obžaloby vznikla nutnost doplnit vyšetřování, nýbrž rozhodující je rozsah nutnosti tohoto došetřování.

Špatný zdravotní stav matky obviněného nezbavuje prokurátora povinnosti uložené mu v § 80 odst. 3 tr. ř. vyrozumět rodinné příslušníky obviněného o vzetí do vazby.