Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Oddělenému věřiteli náleží ve smyslu § 28 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 vedle příslušné části výtěžku zpeněžení na něj připadajícího (jistiny) také odpovídající část úroků (příslušenství), které k této jistině v mezidobí přirostly. 

K rozhodnutí sporu odděleného věřitele se správcem konkursní podstaty o rozsah výtěžku zpeněžení zajištění, jenž má být vydán oddělenému věřiteli, je povolán konkursní soud. Jde o rozhodnutí vydané při výkonu dohlédací činnosti soudu (§ 12 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007); právo odděleného věřitele dožadovat se tvrzeného nároku i v další fázi konkursního řízení není takovým rozhodnutím dotčeno.

Ustanovení § 15 odst. 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 dovoluje uplatnit neúčinnost dlužníkova právního úkonu podle § 15 odst. 1 uvedeného zákona vůči někomu jinému než prvnímu nabyvateli takto ušlého majetku od dlužníka jen tehdy, jde-li o dědice prvního nabyvatele - fyzické osoby nebo o právního nástupce právnické osoby z titulu universální sukcese.

Možnost odstoupit od vzájemně podmíněné smlouvy podle § 14 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 mají účastníci této smlouvy jen za předpokladu, že ke dni prohlášení konkursu na majetek účastníka takovou smlouvu dosud vůbec nebo zčásti nesplnily obě smluvní strany. Úprava obsažená v § 14 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 nahrazuje za trvání konkursu na majetek účastníka smlouvy o vzájemném plnění ta ustanovení hmotného práva, jež smluvním stranám dovolovala odstoupit od takové smlouvy pro její neplnění v době před prohlášením konkursu. Právo odstoupit od smlouvy podle § 14 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 je právem majetkové povahy, které se promlčuje v obecné promlčecí době.

Postupník, který dosud neuhradil postupiteli úplatu za postoupení pohledávky, se může v nalézacím řízení, v němž vůči němu postupitel tuto úplatu vymáhá, účinně ubránit námitkou ve smyslu ustanovení § 527 odst. 1 písm. a) obč. zák., aniž by musel tento majetkový nárok započíst. 

Při popření pravosti pohledávky jiného konkursního věřitele (přihlašovatele pohledávky) má popírající konkursní věřitel (stejně jako popírající správce konkursní podstaty) k dispozici všechny hmotněprávní námitky, jež by ke zpochybnění existence popírané pohledávky mohl vůči svému věřiteli uplatnit dlužník.

Skutečnost, že ve smlouvě, pro kterou zákon vyžaduje písemnou formu, nejsou zvlášť uvedena jména a příjmení osob, které ji za právnickou osobu podepsaly, není důvodem neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy.

Závěr, že valná hromada přijala rozhodnutí, jež nenáleží do její působnosti a které proto nemá právní účinky, je možné učinit i v jiném soudním řízení než v řízení o určení neplatnosti rozhodnutí takové valné hromady nebo v rejstříkovém řízení.Rozhodnutím valné hromady, jež nemá právní účinky, je za situace, kdy likvidátora akciové společnosti jmenoval soud - i rozhodnutí valné hromady této společnosti o vystoupení z likvidace; to platí i pro dobu před 31. 12. 2001. U dlužníka - právnické osoby v likvidaci má z osob uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.2007 povinnost podat návrh na prohlášení konkursu pouze likvidátor dlužníka, a to jen jde-li o úpadek ve formě předlužení.Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu na majetek akciové společnosti, která je v likvidaci a je předlužená, stíhá - ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.2007 - její představenstvo, jen není-li jmenován likvidátor, nebo jestliže skončila jeho funkce a není jmenován likvidátor nový; tato povinnost se však odvíjí od působnosti likvidátora a nikoliv ze samostatné (neodvozené) působnosti představenstva.Jestliže návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka – právnické osoby podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat a jestliže osoba oprávněná za právnickou osobu jednat tento procesní úkon neschválí ani dodatečně, soud řízení o takovém podání zastaví.Jestliže návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka podal vedle věřitele i sám dlužník a jestliže v době do prohlášení konkursu na majetek dlužníka vezme dlužník svůj návrh na prohlášení konkursu zpět, soud řízení o tomto návrhu zastaví a v řízení bude dále pokračovat jen na základě návrhu věřitele.

Odpovědnost osob uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 za porušení povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka je obecnou občanskoprávní odpovědností za škodu založenou na presumpci zavinění, s možností dotčených osob se této odpovědnosti zprostit. Skutečnou škodou, jež věřitelům může vzniknout tím, že nebyl podán návrh na prohlášení konkursu, ač se tak mělo stát dle § 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007, se rozumí rozdíl mezi částkou, jíž by se věřitelům dostalo na úhradu jejich pohledávek v konkursu, kdyby návrh byl podán včas, a částkou, kterou nakonec na úhradu svých pohledávek v konkursu obdrželi; to platí i pro věřitele, jejichž existující pohledávky v době, kdy měl být podán návrh na prohlášení konkursu, ještě nebyly splatné. U věřitelů, jejichž pohledávky vznikly až v době prodlení osob uvedených v § 3 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 se splněním povinnosti podat návrh na prohlášení konkursu, se takovou škodou rozumí rozdíl mezi tím, co dlužníku zbývá splnit věřiteli v době, kdy je návrh na prohlášení konkursu podán, a částkou, kterou věřitel posléze obdržel v konkursu na úhradu této pohledávky Žaloba o náhradu škody opírající se o úpravu obsaženou v § 3 zákona č. 328/1991 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2007 nemůže uspět, nebyl-li návrh na prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo návrh na vyrovnání vůbec podán a nebyl-li na základě takového návrhu (lhostejno, zda podaného dlužníkem nebo věřitelem) osvědčen úpadek dlužníka prohlášením konkursu na jeho majetek, povolením vyrovnání, případně zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku.