Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Trestné činy rozkrádania majetku národného alebo majetku ľudových družstiev uvedené v § 245 ods. 1 pod písm. a) až c) tr. zák. sú samostatné trestné činy. Je preto možný súbeh týchto trestných činov.

Pre posúdenie otázky, či obvinený musí mať na hlavnom pojednávaní obhajcu (t. j. či ide o prípad nutnej obhajoby podľa § 146 písm. a) tr. por.), je rozhodujúca kvalifikácia skutku uvedená v obžalobe.

Skutková podstata trestného činu ohrozenia zásobovania podľ'a § 134 ods. 1 tr. zák. nie je naplnená už tým, že páchateľ vykonáva špekulačné konanie. Špekulačné konanie môže byť nekalým konaním v zmysle cit. ustanovenia, avšak toto ustanovenie vedľa nekalého konania vyžaduje, aby toto konanie mohlo ohroziť plynulé zásobovanie predmetmi potreby aspoň časti obyvateľstva nejakého miesta.

Pokuta jako hlavní trest za přestupek je trest mírnější než trest odnětí svobody, i když jeho výkon byl podmíněně odložen. Byl-li tedy obviněný odsouzen prvním soudem k podmíněnému trestu odnětí svobody, může odvolací soud k jeho odvolání s hlediska § 195 odst. 1 tr. ř. změnit tento trest v pokutu, jejíž výkon podmíněně odložit nelze.

Ak odvolací súd trestné stíhanie pre niektorý trestný čin zastaví a dotyčne ďalšieho trestného činu rozhodne meritórne (o vine alebo o treste), nemôže oboje urobiť rozsudkom, ale zastavenie trestného stíhania musí urobiť formou uznesenia (§ 25 ods. 2, § 197 písm. a) tr. por.), a to aj keď o zastavení trestného stíhania rozhodol na odvolacom pojednávaní.

Bezpečnostní technik nemá nařizovací pravomoc a jeho povinnost je splněna tím, že v souladu s platnými předpisy o ochraně života a zdraví pracujících při práci podá vedení závodu konkrétní návrhy k odstranění zjištěných závad. Za včasné provedení takových návrhů a tím i za včasné odstranění závad zjištěných bezpečnostním technikem odpovídá vedení závodu.

Pro posouzení otázky, je-li obviněný kulakem, nutno přihlížet nejen k jeho třídnímu původu, nýbrž především k jeho ekonomické posici na vesnici.

Záleží-li zaviněné nesplnění výrobního závazku plynoucího z jednotného hospodářského plánu soukromým podnikatelem výhradně v tom, že nechá půdu, kterou měl obdělat, ležet ladem, je trestný čin podle § 136 tr. zák. dokonán uplynutím agrotechnických lhůt platných v daném místě pro plodiny, které měly být na půdě podle plánu zasety (zasázeny).

Při rozhodování o tom, zda malý nebo střední rolník mohl splnit výrobní úkoly na půdě, která mu byla přidělena do nuceného nájmu, je soud povinen zkoumat, zda hospodářské podmínky obviněného přidělení půdy připouštěly.