Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Zrušenie pracovného pomeru výpoveďou je nutné - pokial neprichádza do úvahy iná forma zániku pracovného pomeru - aj v prípade zrušenia pracovného pomeru zamestnanca, ktorému bol priznaný invalidný (starobný) dôchodok. Za primerané náhradné zamestnanie (§ 7 zák. č. 244/1922 Zb.) nie je možné považovať také zamestnanie, výkonu ktorého by zamestnanec vzhladom na svoj zdravotný stav nebol vôbec schopný, alebo výkon ktorého by ohrozoval jeho zdravotný stav alebo zamestnanie, ktoré by sa javilo byť celkom neprimerané vzhladom na povahu prác podla obsahu doterajšej pracovnej zmluvy, ktorá ďalej trvá; pritom bude potrebné menovite prizrieť nie len k obsahu doterajšej pracovnej zmluvy, ale aj k znalostiam a skúsenostiam zamestnanca, k doterajšiemu jeho pracovnému uplatneniu a k využití jeho skúseností v náhradnom zamestnaní.

Vzhledem k dosaženému stupni rozvoje naší socialistické společnosti je možné převést vyřizování některých méně závažných věcí, které dosud vyřizují soudy, na jiné státní orgány nebo na společenské organizace. 

Přecenění stupně nebezpečnosti některých činů pro společnost se projevuje škodlivě především v tom, že jsou před soudem projednávány případy, které lze vyřídit mimosoudně působením kolektivu v zájmu převýchovy pachatele i ostatních občanů. Jde zejména o případy drobného rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, malých krádeží osobního majetku, absence, fluktuace, opilství, pomluv a rvaček bez vážnějších následků a o jiné činy a přestupky, směřující proti zásadám socialistického soužití.

Odpovědnost k náhradě škody způsobené lékařem při výkonu státní léčebné péče.

Podmínky právně účinného zpevnění výkonových norem. Dodržení mzdového fondu nelze zajišťovat omezováním výdělků zaměstnanců.

Otázka zavinění je právní otázkou a nikoliv otázkou znaleckou, znalec může svůj posudek podat pouze o otázkách odborných a soud musí pak znalecký posudek hodnotit jako všechny ostatní důkazy podle vnitřního přesvědčení, založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Znalec musí podklady k posudku čerpat především z ohledání a nikoliv jen z výpovědi obžalovaného.

Při hodnocení posudku znalce je nutno dbát důkazů, které naznačují, že posudek znalce a jeho závěry nemusí být správné.

Pro posouzení zavinění obžalovaného je třeba vypořádat se náležitě i s okolnostmi případu, které lze zjistit jinými důkazy než znalcem.

I když svědek nemá znalosti potřebné pro odhad rychlosti auta, musí soud přihlížet k prostému líčení pozorované jízdy (jel jako hrom, zatáčkami projížděl smykem, pálil to pěkně dál) a ne je odbýt tím, že "k této výpovědi není třeba přihlížet".

Rozbor osobnosti obžalovaného nemožno oddelovať od konkrétného trestného činu. Len taký rozbor, ktorý zahrnuje aj všetky ostatné hladiská § 19 a § 17 tr. zák. môže slúžiť k správnemu záveru o treste.

Pokud byla trestná činnost v celém rozsahu dostatečně prokázána výpověďmi slyšených svědků a spoluobžalovaných, je splněn základní předpoklad, aby další svědci vzhledem k menší závažnosti prokazovaných skutečností nebyli při hlavním líčení osobně slyšeni, avšak jen tehdy, je-li splněna další podmínka uvedená v § 227 odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř. 

Nepřiměřenými obtížemi spojenými s osobní přítomností svědka ve smyslu § 227 odst. 1 písm. b) tr. ř. nutno rozumět nejen obtíže ležící mimo svědkovu osobu, ale i obtíže spočívající v jeho osobě (tedy např. vzdálenost svědkova bydliště od sídla soudu, naléhavé zaneprázdnění služební, pracovní nebo jiné, nemoc, tělesná vada apod.).