Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Na zavinenie v zmysle § 3 tr. zák. možno usudzovať aj z nepriamych dôkazov. V prípade spôsobenia manka v prevádzkárni socialistického sektoru jeho vedúcim pracovníkom, možno dovodiť záver o úmyselnom rozkrádaní majetku v socialistickom vlastníctve z nákladného spôsobu života, prepychového zariadenia bytu a pod. po dôkladnom objasnení získania prostriedkov a preverení obhajoby obžalovaného. V prípade rozporov v zprávach o povesti obžalovaného je súd povinný vyšetriť, ktoré tvrdenie dotyčne osoby a chovania sa obžalovaného z uvedených zpráv je pravdivé, alebo vysvetliť, prečo uveril neskoršej zpráve a prečo nevzal do úvahy pôvodnú zprávu o povesti obžalovaného. Bez ozrejmenia si týchto dôležitých okolností nemôže byť neskoršia zpráva podkladom pre utvorenie bezpečného sudcovského presvedčenia o vine obžalovaného.

Při posouzení trestné činnosti v souvislosti s nehodou v dopravě (autohavarie) musí soud se zvláštní pečlivostí uvážit všechny okolnosti případu jednotlivě i v jejich souhrnu (ohledání místa činu, rekonstrukce, znalecký posudek, svědecké výpovědi, odborné schopnosti osob zúčastněných na nehodě apod.).

Podle § 6 odst. 6 písm. b) devizového zákona ve znění vyhlášky ministra financí čís. 80 ze dne 11. 12. 1958 nesmějí devizoví tuzemci bez povolení ministerstva financí - a pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu - vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině. Vstupováním v závazky nutno rozumět veškerá jednání směřující k tomu, aby vznikl závazek v poměru k cizině.

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

Ustanovení § 12 zák. č. 71/1958 Sb., upravující uplatňování náhrady škody zaměstnavatelem, stanoví též procesní předpoklady projednání náhrady škody soudem vůbec, tedy jak v řízení ve věcech občanskoprávních, tak i v řízení trestním. Proto jsou jeho ustanovení závazná i pro adhesní řízení v řízení trestním. Ani v trestním řízení nemůže soud proto poškozenému přiznat náhradu škody způsobené zaměstnancem, který porušil z nedbalosti povinnosti z pracovního poměru a který se tím dopustil trestného činu nebo přestupku, ve vyšším rozsahu, než podle zákona č. 71/1958 Sb. (viz i § 7 cit. zák.) a pokud nebyla škoda uplatňována podle § 12 cit. zákona.

V případech závažnější trestné činnosti není vždy nutné uložení nepodmíněného trestu, když splnění účelu trestu [17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.] lze očekávat i uložením podmíněného trestu odnětí svobody s vhodným omezením stanoveným na přiměřenou zkušební dobu podle § 25 odst. 1, 2 tr. zák. V tomto směru nutno brát zřetel na záruky kolektivu, v němž pachatel pracuje a možnosti jeho velkého působení v procesu nápravy pachatele.

Určení příjmení dítěte v případě, že po pravomocném popření otcovství manželem matky uzná otcovství k dítěti jiný muž nebo je jiný muž jako otec dítěte zjištěn.