Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Podle § 6 odst. 6 písm. b) devizového zákona ve znění vyhlášky ministra financí čís. 80 ze dne 11. 12. 1958 nesmějí devizoví tuzemci bez povolení ministerstva financí - a pokud jde o práva patentní, licenční, známková a vzorová, bez povolení ministerstva zahraničního obchodu - vstupovat v smluvní závazky v poměru k cizině nebo uznávat závazky v poměru k cizině. Vstupováním v závazky nutno rozumět veškerá jednání směřující k tomu, aby vznikl závazek v poměru k cizině.

V zájmu výchovy neodpovědných řidičů motorových vozidel a s ohledem na bezpečnost lidí a majetku, je namístě uložení nepodmíněného vedlejšího trestu zákazu řízení motorových vozidel, i když jinak svědčí okolnosti pro podmíněný odklad výkonu hlavního trestu. Ovšem ani této zásady nelze používat mechanicky a bez náležitého uvážení každého konkrétního případu. I při ukládání vedlejšího trestu, zejména pracujícím, kteří vedou jinak řádný život pracujícího člověka, je třeba vždy pečlivě uvážit, na jakou dobu se z hledisek uvedených v § 19 odst. 1 tr. zák., a z hlediska účelu trestu ve smyslu § 17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák. jeví nutným trest vyslovit a zda dosažení účelu vedlejšího trestu lze podle § 24 odst. 2 tr. zák. očekávat i bez jeho výkonu.

Ustanovení § 12 zák. č. 71/1958 Sb., upravující uplatňování náhrady škody zaměstnavatelem, stanoví též procesní předpoklady projednání náhrady škody soudem vůbec, tedy jak v řízení ve věcech občanskoprávních, tak i v řízení trestním. Proto jsou jeho ustanovení závazná i pro adhesní řízení v řízení trestním. Ani v trestním řízení nemůže soud proto poškozenému přiznat náhradu škody způsobené zaměstnancem, který porušil z nedbalosti povinnosti z pracovního poměru a který se tím dopustil trestného činu nebo přestupku, ve vyšším rozsahu, než podle zákona č. 71/1958 Sb. (viz i § 7 cit. zák.) a pokud nebyla škoda uplatňována podle § 12 cit. zákona.

V případech závažnější trestné činnosti není vždy nutné uložení nepodmíněného trestu, když splnění účelu trestu [17 odst. 1 písm. b), c) tr. zák.] lze očekávat i uložením podmíněného trestu odnětí svobody s vhodným omezením stanoveným na přiměřenou zkušební dobu podle § 25 odst. 1, 2 tr. zák. V tomto směru nutno brát zřetel na záruky kolektivu, v němž pachatel pracuje a možnosti jeho velkého působení v procesu nápravy pachatele.

Určení příjmení dítěte v případě, že po pravomocném popření otcovství manželem matky uzná otcovství k dítěti jiný muž nebo je jiný muž jako otec dítěte zjištěn.

Trestný súd pri posudzovaní otázky zavinenia u trestného činu neplnenia vyživovacej povinnosti podla § 210 ods. 1 tr. zák. nie je viazaný rozhodnutím ludového súdu, ktorý v konaní vo veciach občianskoprávnych stanovil skôr výšku vyživovacej povinnosti. Trestný súd musí vychádzať z reálnych možností obžalovaného pre plnenie vyživovacej povinnosti. V tomto smere ide o samostatné posúdenie predbežnej otázky (§ 4 ods. 1 tr. por.). Pre zistenie, či je obžalovaný člen JRD objektívne spôsobilý prispievať na výživu dieťaťa sumou stanovenou súdom, je dôležité poznať nielen finančný príjem, ale aj rozsah naturálnych dávok, rozsah záhumenkového hospodárenia a ďalší majetok obžalovaného, poťažne ďalšie jeho príjmy z inej činnosti. Pritom nemožno pominúť príjem obžalovaného, ktorý mal pri vyúčtovaní koncom hosp. roka na doplatkoch, ktorý rovnako podlieha exekúcii a teda aj z neho treba plniť hoci aj dodatočne, dávky na výživu maloletého jeho dieťaťa.

Ustanovení § 18 odst. 1 vyhl. 77/1957 Ú. l. má na mysli nárok na invalidní důchod (nikoli částečný invalidní důchod), a to nikoli existující, nýbrž eventuálně budoucí; tímto ustanovením má být pouze vyjádřeno, že okolnost, že poživatel zaměstnaneckého částečně invalidního důchodu vstoupil do JZD a je v něm činný, nemůže být na újmu jeho nároku na invalidní důchod, jestliže se během jeho činnosti v družstvu změní jeho částečná invalidita na invaliditu plnou.