Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Skutečná škoda, kterou má zaměstnanec nahradit v případě ztráty předmětů svěřených mu podle § 5 odst. 1 zák. č. 71/1958 Sb., je omezena na skutečnou újmu, která nastala na majetku podniku a nelze do ní zahrnovat ušlý zisk (§ 6 odst. 1); skutečnou škodou se rozumí běžná cena (§ 8 věta druhá), tj. zpravidla státní maloobchodní cena, anebo tzv. spotřebitelská cena. Jestliže hodnota věci není určena ve státní maloobchodní ceně, zjistí se skutečná hodnota tak, že se k pořizovacím nákladům připočte daň z obratu. Nelze-li ani tak hodnotu předmětu zjistit, určí soud výši náhrady škody volným uvážením (§ 94 o. s. ř.). Skutečná škoda se takto hradí v plné výši u nových předmětů, kdežto u starších předmětů se tato hodnota sníží o hodnotu představující skutečné opotřebení nebo jiné znehodnocení.

Při určování stupně nebezpečnosti činu pro společnost třeba přihlížet ke všem významným okolnostem. Vodítkem v tomto směru jsou hlediska, jak je uvádí (nikoli taxativně) ust. § 19 odst. 1 tr. zák. o výměře trestu, zejména však povaha spáchaného trestného činu, jehož nebezpečnost pro zájmy společnosti jest vyjádřena přímo v zákoně trestní sazbou. Teprve po takto provedeném zhodnocení případu může soud trestní stíhání s použitím § 199 odst. 2 písm. a) tr. ř. zastavit pro nepatrnou nebezpečnost pro společnost. Jestliže soud zastavuje trestní stíhání z důvodu § 192 odst. 2, písm. a) tr. ř. ještě před projednáním věci v hlavním líčení, má zaujmout stanovisko (vycházející zpravidla již z konkrétních opatření), zda a kterou společenskou organizací bude věc projednána.

Význam výchovného působení společenských organizací vyžaduje, aby i odvolací soudy při rozhodování o opravných prostředcích pečlivě hodnotily prohlášení společenské organizace (podložené vyjádřením kolektivu nejbližších pracovníků - členů brigády, party, oddělení apod.), která se zavázala, že zajistí nápravu obžalovaného, zejména když projevil politování nad spáchaným trestným činem. V takových případech je vhodné uložit za méně závažné trestné činy podmíněný trest na přiměřenou zkušební dobu nebo nápravné opatření a sledovat další život odsouzeného (§§ 27, 38 tr. zák.).

Pomoci ve smyslu § 7 odst. 2 tr. zák. k trestnému činu se lze dopustit jen od stadia přípravného jednání až do dokončení činu přímým pachatelem, nikoliv však teprve po dokonání trestného činu. Občan, který zůstane pasivní (nepostaví se na obranu poškozeného) a nepřekazí spáchání trestného činu, uvedeného v § 164 odst. 1 tr. zák., ač tak mohl učinit bez nebezpečí pro sebe, dopouští se nepřekažení trestného činu podle § 164 odst. 1 tr. zák.

Trestný čin příživnictví podle § 188a tr. zák. předpokládá naplnění obou znaků, tj. vyhýbání se poctivé práci a nekalý způsob obživy. Pokud se pachatel pouze vyhýbal řádné práci, jde pouze o přestupek podle § 72 tr. zák. spr.

Postup odvolacího soudu v případě, že ve sporu o zaplacení manka proti více kolektivně hmotně odpovědným zaměstnancům nepodali odvolání všichni žalovaní a že odvolání nepodal ani žalobce.

Účelem exekučního řízení je provést výkon rozhodnutí, které jako exekuční titul tvoří základ vedené exekuce, a nikoliv rozhodovat o důvodnosti nároku, který nebyl předmětem nalézacího řízení. Okolnosti týkající se důvodnosti nároku nemohou být proto uplatněny ani námitkami proti exekuci podle § 441 o. s. ř. ani postupem podle § 436 o. s. ř.