Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jaký vliv na odškodnění podle § 7 odst. 1 zák. č. 150/1961 Sb. má skutečnost, že zaměstnanec před onemocněním chorobou z povolání i po tomto onemocnění pobíral částečný invalidní důchod.

Škodou trestným činem způsobenou, kterou lze uplatňovat v trestním řízení, je každá majetková škoda bez ohledu na to, zda je o ní jinak oprávněn rozhodovat soud, či jiný státní nebo společenský orgán. Je proto takovou škodou i škoda vzniklá prováděním léčebné péče, k jejímuž projednávání jsou nyní jinak příslušné orgány uvedené ve vyhlášce č. 8/1962 Sb., která na základě zák. č. 150/1961 Sb. upravuje rozhodování a příslušnost těchto orgánů, ale nijak se nedotýká oprávnění soudu, aby v trestném řízení o nároku na náhradu takové škody rozhodl (Viz směrnice pléna Nejvyššího soudu ze 4. 6. 1962 - Pls 1/62, uveřejněné pod č. II/62 rozh.).

Spôsoby vyvolania všeobecného nebezpečenstva uvádza príkladmo ustanovenie § 179 ods. 1 tr. zák. Všeobecné nebezpečenstvo nastáva vtedy, ak hrozí luďom bezprostredne a konkrétne nebezpečenstvo smrti alebo ťažkej újmy na zdraví, alebo cudziemu majetku škoda velkého rozsahu. Škoda velkého rozsahu musí zodpovedať škode, aká môže vzniknúť požiarom, povodňou, výbuchom apod., tj. škoda okolo 100 000,- Kčs. Ustanovenia § 137 a § 224 tr. zák. chránia spoločenské záujmy obsiahnuté už v ustanovení § 180 ods. 2 písm. a), c) a ods. 3 tr. zák. ustanovenie § 180 ods. 2 písm. a), c) a ods. 3 tr. zák. je preto v pomere k ustanoveniu § 137 a § 224 tr. zák. ustanovením špeciálnym.

U trestných činov krádeže a sprenevery ako aj rozkrádania majetku v socialistickom vlastníctve spáchaného formou krádeže alebo sprenevery je spôsobenou škodou celá skutočná hodnota odcudzenej alebo spreneverenej veci aj v tom prípade, ak páchatel dá na miesto odcudzenej alebo spreneverenej veci inú vec toho istého druhu, ale nezastupitelnú. Nemožno v takých prípadoch vychádzať len z rozdielu medzi hodnotou veci odcudzenej alebo spreneverenej a hodnotou veci za túto vec páchatelom danej. Také konanie páchatela je iba pokusom o náhradu či čiastočnú náhradu škody. Práve z tohoto hladiska je však pre posúdenie nebezpečnosti páchatelova činu pre spoločnosť treba presne zistiť ako hodnotu veci odcudzenej či spreneverenej, tak aj hodnotu veci, ktorá bola páchatelom daná na miesto nej.

Za zvláště nebezpečného recidivistu nutno považovat pachatele trestného činu krádeže nebo rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, i když odcizil (nebo se pokusil odcizit) zboží nebo peníze nepřesahující částku 500,- Kčs, jestliže jde o vícekráte trestaného pachatele majetkových deliktů, který soustavně páchá tyto trestné činy, zejména jedná-li tak záhy po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Stanovení rozsahu náhrady škody v případě, že ve smlouvě o kolektivní hmotné odpovědnosti nebyl ustanoven vedoucí.

Zamestnanec, ktorému bolo navrhnuté ústavné ošetrovanie alebo kúpelná liečba, nesmie byť predčasne prepustený z dôvodu ďalej trvajúcej neschopnosti k práci alebo tohto liečenia a ani mu nesmie byť daná výpoveď, a to v čase podania návrhu (doporučenia ošetrujúceho lekára) až do času, kedy bolo liečenie absolvované alebo kedy bolo rozhodnuté, že sa toto liečenie nepovoluje alebo povolené neposkytne.