Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Rozhodčí, pověřený oprávněnou složkou Čs. svazu tělesné výchovy řízením sportovního utkání, je funkcionářem společenské organizace ve smyslu § 22 odst. 1 vyhl. č. 7/1962 Sb.

Jestliže v adhesním řízení byl poškozeným náležitě uplatněn nárok na náhradu škody, je soud povinen, jsou-li pro to dostatečné podklady, současně s výrokem o vině rozhodnout o povinnosti odsouzeného k náhradě způsobené škody a ne odkazovat poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních.

Správne závery o tom, akú má povahu ublíženie na zdraví alebo aké nebezpečenstvo pre napadnutého z útoku páchatela hrozilo, môže súd urobiť len na podklade lékarského nálezu alebo posudku. Pre takéto závery nie je pre súd smerodajné, ako sa poškodený po útoku zdravotne cítil. Pri právnom posudzovaní konania páchatela, ktorým útočil proti zdraviu občana, nemožno vychádzať iba z toho, aká újma na zdraví poškodeného bola takýmto útokom spôsobená, ale je treba prihliadať aj na okolnosti, za akých sa útok stal, akým predmetom bolo útočené a aké nebezpečenstvo pre napadnutého z útoku hrozilo.

Dali-li rodiče své přivolení k osvojení předem bez vztahu k určitým osvojitelům (§ 66 odst. 3 c] zák. o právu rod.), není již třeba v řízení o osvojení přivolení rodičů k osvojení dítěte jinými osobami (§ 66 odst. 3 zák. o právu rod.); ani rodiče nejsou účastníky řízení o osvojení (§ 265 odst. 2 o. s. ř.) a soud neměl zjišťovat jejich stanovisko k osvojení dítěte.

K některým sporným otázkám z praxe státních notářství.

Odměna za práci přesčas přísluší pracovníku v případě, že vykonává práci, která odpovídá druhu prací sjednaných v pracovní smlouvě. Jestliže však pracovník vykonává práce, které jsou pracemi mimo rámec jeho pracovní činnosti odpovídající pracovní smlouvě, pak jde o vedlejší činnost; za tuto práci mu nepřísluší odměna jako za práci přesčas, nýbrž odměna podle zvláštních předpisů upravujících odměnu za vedlejší činnost (srov. výnos MVO č. 10/1959 Věstníku MVO).

Lhůta k zániku práva na náhradu škody vzešlé z vady v případě, že nedošlo k sepsání zápisu nebo k odeslání reklamace (§ 83 odst. 2 písm. b) zák. č. 69/1958 Sb.), začíná běžet dnem následujícím po uplynutí lhůty stanovené pro sepsání zápisu nebo reklamaci vad plnění (tj. po uplynutí lhůty jednoho měsíce u zjevných vad a 6 měsíců u skrytých vad, a to od splnění dodávky, popř. od dopravení výrobků do místa určení, pokud by ovšem reklamační lhůty se neprodloužily ve smyslu § 133 odst. 2 cit. zák.). Přitom nerozhoduje, z jakého důvodu k sepsání předepsaného zápisu nebo k odeslání reklamace oprávněnou organizací nedošlo.