Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Jestliže zůstavitel v závěti určil konkrétní nemovitost ustanovenému závětnímu dědici, ale později tuto nemovitost smluvně převedl na jinou osobu, nelze při posuzování účinnosti závěti nebo její části již zpravidla mít za to, že by zůstavitel přesto chtěl, aby se ustanovený dědic nemovitosti stal dědicem určitého podílu majetku, který by bylo možno vyjádřit v penězích. Uplatňuje-li dědic v odvolání proti rozhodnutí státního notářství o potvrzení nabytí dědictví podle dohody dědiců skutečnosti, které vyžadují změnu rozhodnutí o určení obecné ceny majetku zůstavitele, výše dluhu a čisté hodnoty dědictví, pak odvolací soud rozhodnutí státního notářství o potvrzení nabytí dědictví zruší, aby státní notářství mohlo ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 not. ř. (tedy dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno) provést novým rozhodnutím potřebnou opravu pravomocného rozhodnutí vydaného podle ustanovení § 37 odst. 1 not. ř.

V rozhodnutí o potvrdení nadobudnutia dedičstva nemôže štátne notárstvo s odkazom na ustanovenie § 25 Not. por. a § 164 O. s. p. vykonávať opravy týkajúce sa majetku alebo dlhu poručitela, ktorý nebol uvedený v súpise aktív a pasív dedičstva, nebolo k nemu prihliadnuté pri určení všeobecnej ceny majetku, výšky dlhov a čistej hodnoty dedičstva, a ide teda o majetok objavený po právoplatnosti rozhodnutia, ktorým sa konanie o dedičstve skončilo (§ 47 Not. por.).

Objevení zůstavitelova majetku nebo dluhu po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, není důvodem obnovy řízení o dědictví (§ 24 not. ř.), nýbrž provedení dědického řízení o tomto nově objeveném majetku nebo dluhu (§ 47 not. ř.). Prohlášení o odmítnutí nebo neodmítnutí dědictví se vztahuje na celé dědictví po zůstavitelovi, tedy i na majetek nově objevený.

K uplatňování některých ustanovení devizových předpisů v řízení před státním notářstvím

K niektorým otázkam ochrany vlastníctva nehnutelností a riešenia vzťahov medzi vlastníkmi susediacich pozemkov

V období mezi nabytím dědictví (§ 460 o. z.) a potvrzením nabytí dědictví (§ 482 a § 483 o. z.) jsou z právních úkonů týkajících se věcí (majetkových práv) z dědictví povinni i oprávněni vůči jiným osobám všichni dědici zůstavitele, kteří dědictví dosud neodmítli, společně a nerozdílně. Jejich dědický podíl přitom vyjadřuje míru, jakou se dědici navzájem podílejí na právech a povinnostech týkajících se věcí (majetkových práv) z dědictví. Proti dědicům zůstavitele lze proto v uvedené době uplatnit nárok na vyklizení bytu po zůstaviteli.

Došlo-li k propadnutí majetku dědice (§ 51 tr. zák.) po smrti zůstavitele, potvrdí státní notářství nabytí dědictví tomuto dědici, pokud před propadnutím majetku dědictví platně neodmítl, s tím, že majetek tohoto dědice propadl ve prospěch československého státu pravomocným rozsudkem soudu.