Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pracovníci obsluhy v závodoch verejného stravovania (menovite čiašnici) sú odmeňovaní podla percentného systému tak, že okrem pevnej sumy mzdy, ktorá tvorí 60 až 65 % základného platu, sa vypláca ešte percentný podiel z dosiahnutej tržby podla percentných sadzieb, ktoré stanoví riaditel podniku v rámci rozpätia určeného ministerstvom. K takto vypočítanej mzde je možné ďalej priznať prémiu za splnenie plánu. Pokial pracovník, odmeňovaný percentným systémom, vykonáva nariadenú prácu nadčas, patrí mu okrem horeuvedených zložiek odmeny ešte príplatok podla § 7 výnosu MVO zo 17. februára 1958, a to vo výške 25 % z 1/200 základného platu za každú nadčasovú hodinu, alebo vo výške 50 % za každú hodinu odpracovanú v noci alebo v dňoch pracovného kludu. Pracovníkovi, ktorý pracuje v prevádzke striedave v smenách denných, nočných a nedelných, patrí za nadčasovú prácu jednotný príplatok vo výške 30 % z 1/200 základného platu za každú hodinu.

Podle § 36 zák. o právu rod. děti, jichž rodiče mají různá příjmení, mají příjmení jednoho a téhož rodiče; další děti narozené z týchž rodičů nesou tedy příjmení, jež bylo určeno prvorozenému dítěti těchto rodičů jejich dohodou podle § 36 odst. 2 zák. o právu rod. a pod nímž bylo také toto prvorozené dítě zapsáno v knize narození.

K platnosti závěti podle § 543 obč. zák. se vyžaduje výslovný projev zůstavitele, že listina obsahuje jeho poslední vůli nestačí projev konkludentní (spočívající např. v tom, že zůstavitel poděkuje svědkům závěti).

V řízení o zbavení svépravnosti se musí soud zaměřit především na zjištění duševního stavu osoby, jíž se řízení bezprostředně týká, tj. zda tato osoba je skutečně stižena duševní poruchou a zda tato porucha dosahuje intenzity předpokládané v § 15 a 16 obč. zák. Jde tu o otázku skutkovou, při jejímž řešení musí soud ve smyslu § 285 a násl. o. s. ř. spolupracovat se znalci - lékaři, resp. s příslušnými zdravotními ústavy. Dalším předpokladem zbavení svéprávnosti je zjištění, zda takto zatížená osoba je či není z tohoto důvodu schopna si své věci sama obstarávat. Při řešení této otázky vychází soud ze skutkových zjištění, učiněných na základě posudku znalců - lékařů v souvislosti s ostatními výsledky dokazování.

Vyhýbání se poctivé práci podle § 203 odst. 2 tr. zák. je soustavné, jedná-li tak pachatel nepřetržitě po delší dobu, tedy aspoň po dobu tří měsíců. Znaky trestného činu příživnictví jak podle § 203 tr. zák. ve znění před novelou, tak podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění novely jsou v podstatě stejné. Z toho vyplývá, že pokračoval-li pachatel ve své činnosti naplňující znaky trestného činu příživnictví podle § 203 tr. zák. ve znění před novelou i po 17. července 1963, kdy započala účinnost zák. č. 53/1963 Sb., kterým bylo ustanovení § 203 tr. zák. novelizováno, je správné takovéto jednání pachatele posoudit jako jeden trestný čin příživnictví podle § 203 odst. 2 tr. zák. ve znění citovaného zákona.

Odlučné je příjmem z pracovního poměru a vztahuje se na něj usnesení vlády z 10. dubna 1957, týkající se neprávem vyplacených částek příjmů z pracovního poměru (částka 39 Ú. l. z r. 1957).

Hmotneprávna podmienka právne účinného preradenia v práci, tj. súhlas pracovníka, je splnená nielen v tom prípade, keď pracovník dá ku konkrétnemu preradeniu v práci svoj súhlas, ale aj vtedy, keď jeho súhlas s eventuálnym preradením v práci v budúcnosti je obsažený priamo v pracovnej zmluve samotnej.