Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Pachatelem tr. činu dodávky výrobku a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 tr. zák. může být jen takový odpovědný hosp. pracovník, který má pravomoc rozhodovat o tom, které výrobky mají být odběrateli dodány. Tohoto tr. činu se nemůže dopustit mistr, který na svěřeném úseku výroby odpovídá pouze za včasné a kvalitní zhotovení výrobků nebo prací. Jednání takového mistra, kterým při výrobě porušil důležitou povinnost tím, že do převodových skříní namontoval vadná kulič. ložiska, což mělo za následek, že podniku v důsledku reklamace takto vadného výrobku vznikla škoda, zakládá tr. čin porušování povinnosti podle § 129 tr. zák., pokud tato škoda přesahuje částku 5000 Kčs. V případě, že by škoda tuto částku nepřesahovala, bylo by nutno takového jednání posoudit jako provinění [§ 21 písm. c) zák. č. 38/1961 Sb. o MLS, ev. podle § 40 písm. c) zák. č. 60/1961 Sb.] o úkolech nár. výborů při zajišťování soc. pořádku.

Velitel útvaru, který ve smyslu ustanovení § 294 odst. 1 tr. zák. vyřídí tr. čin podle hlavy XII. tr. zák. kázeňsky, není oprávněn takto uložený kázeňský trest sám zrušit. Zrušit takto uložená kázeňský trest je oprávněn jen nadřízený velitel, a to na podkladě protestu prokurátora. Pokud tento postup není zachován, musí vojenský soud k uloženému kázeňskému trestu přihlížet z hlediska § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř. a tr. stíhání pro kázeňsky vyřízený skutek zastavit.

Vzhledem k závažnosti důsledků nezrušitelnosti osvojení (§ 74 zák. č. 94/1963 Sb.) mohou takto dítě osvojit pouze manželé nebo manžel, který žije s rodičem dítěte v manželství. Jde-li o manžela rodiče dítěte, je nutno uvážit, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti rodiče a jeho druhého manžela.

Za trvání manželství užívají oba manželé společné věci v bezpodílovém spoluvlastnictví (§ 144 zák. č. 40/1964 Sb.). Je-li předmětem tohoto spoluvlastnictví osobní vůz, nemůže se jeden z manželů domáhat na druhém manželovi vydání dokladů k vozu a tak vyloučit druhého manžela z možnosti společného užívání vozu.

Do předchozích potrestání ve smyslu § 41 písm. b) tr. zák. nelze započítávat potrestání ve věcech, ve kterých byly uloženy tresty jako samostatné, ačkoliv měly být součástí trestu souhrnného (dříve jako trest dodatkový), třeba si je pachatel v době posuzování podmínek § 41 písm. b) tr. zák. již odpykal.

K naplnění znaků trestného činu pohlavního zneužívání podle § 242 tr. zák. není třeba, aby při pohlavním zneužití osoby mladší 15 let, došlo u pachatele k pohlavnímu ukojení stačí, jedná-li pachatel v pohlavním vzrušení ve snaze své vzrušení jakýmkoliv způsobem uspokojit, aniž je při tom rozhodné, zda a do jaké míry takového uspokojení dosáhne.

Ve zřejmém nepoměru k stupni nebezpečnosti činu pro společnost je každý trest odnětí svobody, který je uložen mimo trestní sazbu. Aby bylo možno přezkoumat, zda uložený trest odnětí svobody, zvlášť nebezpečnému recidivistovi odpovídá ustanovení § 42 odst. 1 tr. zák. je nutno, aby soud v odůvodnění rozsudku uvedl, jakými hranicemi je v konkrétním případě vymezena horní polovina zvýšené trestní sazby. K vymezení horní a dolní hranice horní poloviny zvýšené trestní sazby dojde soud tímto početním postupem: třetina z horní hranice trestní sazby se připočte k této horní hranici, tím je dána horní hranice horní poloviny zvýšené trestní sazby. K této horní hranici se pak připočte dolní hranice trestní sazby (pokud takováto hranice vůbec existuje). Polovina tohoto součtu je pak dolní hranicí horní poloviny zvýšené trestní sazby.