Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

Závod nesmí od pojistného odečíst dávky, které byly přiznány neprávem, nebo ve vyšší částce než náležely, ani dávky, jejichž výplatu nemůže doložit řádnými doklady. Odečte-li závod takové dávky, dluží příslušné krajské odborové radě takto zkrácené pojistné, a to i tehdy, jestliže nesprávnou výplatu dávky a tím i krácení pojistného nezavinil. Závod, který byl poškozen v důsledku své objektivní odpovědnosti za správný odvod pojistného a správnou výplatu dávek, nemůže uplatňovat nárok na náhradu takto mu vzniklé škody před soudem.

Nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním autorské odměny (v rozsahu stanoveném v § 319 odst. 1 o. s. ř.) vztahuje se i na dávky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, je-li vykonáváno rozhodnutí, ve kterém bylo oprávněnému přiznáno právo na opětující se dávky. Vzhledem k povaze autorské odměny jako pohledávky za dlužníkem povinného se výkon rozhodnutí vztahuje do budoucna jen na ty částky, které budou u ochranné organizace autorské složeny v běžném kalendářním roce (§ 319 odst. 2 o. s. ř.). Po vyčerpání těchto částek v rozsahu stanoveném v § 319 odst. 1 o. s. ř. nutno podat nový návrh na výkon rozhodnutí.

K výkladu ustanovení § 221 odst. 1 tr. ř.

K postupu státního notářství při registraci smlouvy.

K otázke prevodu ideálneho podielu pozemku, ktorý má charakter polnohospodárskeho pozemku.

Ustanovení § 40 zák. č. 41/1964 Sb. neupravuje vztah mezi spoluuživateli bytu v rodinném domku, ani vztah mezi uživatelem takového bytu a osobami, bydlícími v jeho bytě jen na základě jeho práva, byť uživatel byl zároveň též vlastníkem rodinného domku. Jestliže bezpodílové spoluvlastnictví manželů k rodinnému domku bylo vypořádáno tak, že navrhovatelka se stala jeho výlučnou vlastnicí, přichází v úvahu postup podle § 132 o. z. vzhledem k tomu, že právo odpůrce v bytě bydlet zaniklo po rozvodu a vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. K rozhodnutí této otázky je příslušný soud podle § 4 a § 132 o. z. a § 7 odst. 1 o. s. ř.

Výrok rozsudku, podle něhož je žalovaný povinen platit na výživu nezletilé určitou peněžitou částku s tím, že má právo započítat si všechny platby, které platil na výživném pro nezletilou, není určitý. Při posuzování majetkových poměrů rodiče je nutno přihlédnout i k vynaloženým nákladům, které byly použity i ve prospěch nezletilého dítěte.