Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

V súvislosti s posudzovaním splnenia ekonomickej podmienky nie je možné prihliadať pri výpočte hrubého zárobku ani ku dňom, v krotých bolo poberané nemocenské, ani k sume, ktorá bola za tieto dny vyplatená na nemocenskom.

V ustanovení § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák. nie je zahrnuté také konanie, keď niekto zmarí alebo podstatne sťaží výkon rozhodnutia štátného orgánu tým, že neodstráni vec, ktorej sa také rozhodnutie týka. Preto ak výkon úradného rozhodnutia spočíva v tom, že konkrétna vec je odstránená, nie je konaním, ktoré naplňuje znaky trestného činu marenia výkonu úradného rozhodnutia podla § 171 odst. 1 písm. a) tr. zák., keď niekto túto odstránenú vec uvedie do pôvodného stavu, aký bol pred výkonom rozhodnutia.

Při stanovení výše škody způsobené při dopravní nehodě, je soud povinen přezkoumat správnost vyúčtování opravy motorového vozidla zejména v tom směru, zda způsobené škody nebylo využito k opravě motorového vozidla nad rámec jeho poškození trestným činem, tj. i k opravě, resp. výměně součástek opotřebených jeho běžným používáním. Z ustanovení § 422 odst. 2 obč. zák. vyplývá, že soud v adhézním řízení může přiznat náhradu jiné škody jen, když jde o škodu způsobenou úmyslným jednáním.

Pouhý převod správy domu na organizaci nečiní ještě z bytů v domě byty trvale určené pro ubytování pracovníků organizace (podnikové byty ve smyslu § 66 zák. č. 41/1964 Sb.). Trvání práva užívání bytu, které vzniklo k bytu nikoli podnikovému, nedovoluje změnu charakteru bytu v byt podnikový; takovou změnou by se totiž uživatel bytu dostal do zcela nové právní situace, kterou nepředpokládal, když uzavíral dohodu o odevzdání a převzetí bytu (§ 155 odst. 1 o. z.). Vzhledem k tomu, že stěhovací náklady nejsou v době rozhodování soudu o zrušení práva užívání bytu zpravidla známy a ustanovení § 184 písm. a) o. z. nepočítá s možností částečné náhrady stěhovacích nákladů, vysloví soud - jsou-li splněny podmínky § 184 písm. a) o. z. - jen obecně povinnost organizace k náhradě stěhovacích nákladů.

Doba pobírání invalidního důchodu nemůže být započtena podle § 5 odst. 2 zák. č. 101/1964 Sb. jako doba zaměstnání I. pracovní kategorie, jestliže pracovník nenastoupil po odnětí invalidního důchodu opět zaměstnání I. pracovní kategorie zůstává však náhradní dobou, jež se započítává do doby zaměstnání pro vznik nároku na starobní důchod.

Do hrubého zárobku (§ 9 ods. 2 zák. č. 101/1964 Zb., § 13 vyhl. č. 102/1964 Zb.) sa nezapočítava náhrada ušlého zárobku podla zák. č. 150/1961 Zb., rovnako ako náhrada za stratu na zárobku podla zák. č. 30/1965 Zb. alebo podla § 193 ods. 1 písm. a) zák. práce. Újma na starobnom dôchodku, spočívajúca v tom, že bol starobný dôchodok vymeraný nižšou sumou len preto, že jeho požívatel nedocieloval v rozhodnej dobe pre následky svojho pracovného úrazu rovnakého zárobku ako pred úrazom, je v priamej príčinnej súvislosti s tým, že organizácia nesplnila svoju povinnosť uloženú ustanoveniami § 6 zák. č. 150/1961 Zb., § 1 zák. č. 30/1965 Zb. a § 147 zák. práce.

Preskúmavanie výpovedného dôvodu podla § 46 ods. 1 písm. c) zák. práce súdom sa musí sústrediť na tri základné otázky: či ide o zmenu úloh organizácie, zmenu technického vybavenia alebo iné organizačné zmeny, či sa stal pracovník nadbytočným a či je daná príčinná súvislosť medzi nadbytočnosťou pracovníka a organizačnými zmenami. Aj keď skutočnosť, že organizácia príjme iného pracovníka na miesto uvolnené odchodom pracovníka, ktorému bola daná výpoveď pre nadbytočnosť, je spravidla dôkazom o neopodstatnenosti použitého výpovedného dôvodu, nie je rozviazanie pracovného pomeru výpoveďou pre nadbytočnosť pracovníka podmienené absolútnym znížením počtu pracovníkov, naopak môže k nemu dôjsť aj pri zvyšovaní počtu pracovníkov; organizácii nezáleží totiž len na počte pracovníkov, ale tiež na ich zložení z hladiska profesií a kvalifikácie. Náhrada mzdy (§ 61 ods. 1 zák. pr.) môže byť prac. priznaná, len pokial je splatná v dobe vydania súdneho rozhodnutia.