Rozšířené vyhledávání ve Sbírce

I. Spolupachatelství ve smyslu § 9 odst. 2 tr. zák. je možné jenom u úmyslného trestného činu. U nedbalostního trestného činu se mohou vyskytnout případy pouze spolupachatelství podobné, spočívající v tom, že dvě nebo více osob jednáním, směřujícím k beztrestnému následku, způsobí trestný následek zaviněný z nedbalosti. V takovém případě se odpovědnost za celý způsobený následek posuzuje u každého pachatele samostatně na základě toho jednání, které sám spáchal, nikoliv jako spolupachatelství na základě společného jednání.

II. Při zkoumání trestní odpovědnosti s hlediska příčinného vztahu je korektivem zavinění, které musí přistoupit k příčinnému vztahu mezi jednáním a následkem; pokud k přičítání následku postačí nedbalost, je třeba, aby pachatel alespoň podle okolností a svých osobních poměrů měl a mohl příčinný vztah předvídat.

Uplatnenie sankcie zakotvenej v ustanoveniach § 457 ods. 2, 3 o. z. prichádza do úvahy len za predpokladu, že účastníci uzavreli zmluvu s úmyslom porušiť zákon. Naplnenie takto vymedzenej subjektívnej stránky tohto protiprávneho úkonu nie je možné, pravda, vidieť už v tom, že uzavretá zmluva je neplatná, alebo v tom, že neznalosť zákona či iných právnych predpisov, ktoré boli účastníkmi porušené, neospravedlňuje; úmysel jedného alebo viacerých účastníkov porušiť zákon musí byť spolahlivo preukázaný. Návrh na určenie, či tu právny vzťah alebo právo je či nie je, má v podstate preventívnu povahu a nie je opodstatnený tam, kde je dané právo domáhať sa priamo plnenia. Preto nie je predpokladom uplatnenia návrhu prokurátora v zmysle § 457 ods. 2, 3 o. z. súčasné uplatnenie nároku na určenie, že zmluva, z ktorej celé plnenie alebo časť má byť podla návrhu prokurátora prehlásená súdom za pripadajúce štátu, je neplatná.

Okolnosť, že si každý z rozvedených manželov ponechal po rozvode manželstva niektoré veci zo spoločného majetku (hoci v približne rovnakej hodnote), neodôvodňuje ešte bez ďalšieho záver, že medzi nimi bola uzavretá dohoda o vyporiadaní bezpodielového spoluvlastníctva.

Odsudzujúcim rozsudkom súdu prvého stupňa za iný trestný čin sa v ustanovení § 35 odst. 2 tr. zák. rozumie prvý odsudzujúci rozsudok o inom trestnom čine bez ohladu na to, že v riadnom alebo v mimoriadnom opravnom konaní bol tento rozsudok zrušený, pokial toto opravné konanie skončilo právoplatným odsúdením páchatela. Keď obvinený spáchal ďalší trestný čin po právoplatnosti prvého odsudzujúceho rozsudku súdu prvého stupňa, trebárs tento rozsudok bol v pozdejšom konaní zrušený a v tej istej veci bol vyhlásený nový rozsudok, ktorému spáchanie ďalšieho trestného činu teda predchádzalo, nejde o súbeh trestných činov, ale o recidívu a uloženie súhrnného trestu je vylúčené.

I. Změnilo-li se při odročení hlavního líčení (veřejného zasedání) sestavení senátu a je tedy nutné provést hlavní líčení (veřejné zasedání) znovu (§ 219 odst. 2, § 238 tr. ř.), nestačí pouze konstatovat obsah protokolu o předchozím hlavním líčení (veřejném zasedání), ale musí být znovu vyslechnut obviněný a svědci, které soud vyslechl před odročením hlavního líčení (veřejného zasedání).

V rámci úvahy, zda uživatel bytu hrubě porušuje své povinnosti tím, že neplatí úhradu za užívání bytu nebo za služby po dobu delší než tři měsíce, vezme soud zřetele též na skutečnost, že uživatel bytu zaplatil dlužnou úhradu za užívání bytu nebo za služby v průběhu řízení o návrhu na zrušení práva užívat byt podle § 184 písm. b) o. z. přihlédne i k tomu, z jakých důvodů a jak dlouho neplatí uživatel bytu úhradu za užívání bytu nebo za služby, zda nejde jen o ojedinělé porušení povinnosti k placení úhrady za užívání bytu nebo za služby, jaké jsou poměry uživatele atp.

Presumpce zavinění v ustanovení § 420 odst. 2 o. z. se nevztahuje na úmysl. Při rozhodování o nároku na náhradu škody je soud povinen vždy zkoumat, zda jsou dány zákonné předpoklady pro snížení požadované náhrady škody podle § 450 o. z.